deus:
Moje vidění světa není právě ?o těchto? nesmyslných regulacích, proč by proboha mělo. Nesmyslná nařízení jsou nesmyslná, ať už jsou vydávána soukromým sektorem, nebo státem. Možná by ses divil, jaké doslova píčoviny třeba v oblasti BOZP musíš dodržovat zejména v amerických a japonských společnostech a jak velký je objem byrokracie v těchto společnostech, zejména co se týká ?kvalitářství?. Kdo nezažil, neuvěří, nepochopí... Přitom například tyhle ?isařiny? mohou sloužit, jako další nestátní ?regulační páka? trhu. Nemáš ISO XYZ? Nic neprodáš, a nic ti neprodáme. Taková certifikace není levná záležitost a spoustu malých firem položí. A ?volný trh? se pročistí a kapitál zakoncentruje.
Ale to jsem odbočil. Radši si pojďme říci, co je to vlastně ta tolik démonizovaná ?regulace?. Jedná se v podstatě o soubory norem, zákonů, pravidel, které by měly v ekonomické oblasti ochaňovat ekonomicky slabší, před ekonomicky silnějšími. Příklad takové smysluplné regulace je třeba ochrana večerky, před Albertem. Například tím, že se Alberu zákonem zakáže nedělní prodej, nebo omezí otevírací dobu do určité hodiny. Večerce se potom otevírá možnost pro podnikání v časy, kdy nadnárodní korporace podnikat nemůže. Večerka totiž Albertu samozřejmě nemůže konkurovat cenami. Další regulační prvky, které neoliberálům vadí, jsou prvky v oblasti ochrany zaměstnance na trhu práce, ochrany spotřebitele (záruky za zboží apod.) a v neposlední řadě zákony na ochranu životního prostředí! Jinými slovy, neoliberální politik, který není blb, mluví o svobodě jednotlivce, ale myslí jen na svobodu pro nadnárodní kapitál. Ani malé a střední firmy, ani zaměstnanci, ani samotné ŽP z ?deregulačních kroků? mít užitek nemůžou. Poukazování na nesmyslnosti jako jsou šetřivé žárovky, povinnost nosit helmu, nebo zákaz vysavačů jsou naprosto podružná témata, odvádějící, spolu s démonizací státu, pozornost od merita věci. Jde jen o to, aby se vytvořily ještě lepší podmínky pro nadnárodní kapitál, za cenu ztráty prakticky všech ochranných mechanismů. Rozklad státu, privatizace lukrativních částí veřejného prostoru (například privatizace nikoli celých ČD s SŽDC, ale jen dopravy na nejlukrativnějších místech, privatizace provozu vodárny, infrastruktura pronajímána a udržována státem, atd.), rozpad sociální struktury, přenášení daňové zátěže z firem na lidi a z bohatých na chudé, to jsou kroky, které jsou součástí deregulace...
Výhodou státu i v současném zřízení, oproti soukromému sektoru je to, že stát nutně nemusí ?podnikat? se ziskem. Zkrátka může udržovat cestu do zapadlé vísky, provozovat železnici mezi Bruntálem a Malou Morávkou, provozovat cokoli, co nemá potenciál v téhle ekonomice tvořit zisk (proto Babišovo řízení státu, jako firmy je zkrátka populistická kravina jak prase). Tuhle možnost soukromý sektor zkrátka vůbec nemá!!!
Jsme z Ostravy a stačí se jen projít a podívat se kolem, je tu tolik práce! Okopat záhony, zrekultivovat staré ?továrny?, postavit altánky v lesoparcích, vyčistit potoky, posekat trávu, kam přijdeš, něco tě napadne... Jenomže je tu problém, tahle práce nepřináší žádný zisk a na spoustu podobných věcí nemá stát zkrátka peníze. Takže jak to vlastně je? Práce je. Lidi jsou. Nástroje, prostředky, technologie? Jsou. Tak co nám kurvapiča, fix jebat chybí? Chybí nám ?jen? peníze! Ale ty jsou přece taky! Jsou zde! 2% lidí vlastní 50% všeho a tyhle hodnoty leží ladem! Je zřejmé, že bez zcela zásadního přerozdělení globálního majetku to zkrátka do budoucna nepůjde. Protože stát není ?černá díra?, jak mluví propaganda, ale nadnárodní kapitál je.
A to přerozdělení? No teoreticky je základní myšlenka velmi jednoduchá. Pro začátek by stačilo přestat užívat současné nadnárodní peníze. V našem případě $$$. Zkrátka, když dolarem nikde nezaplatíš, tak jsi přišel o své peníze, protože nemají žádnou hodnotu... Samozřejmě těch kroků by muselo být mnohem více, ale už to je jeden velký krok! Ale realizace takové myšlenky je nejen obtížná, ale také nebezpečná. Podívejme se třeba na to, co se děje (nejen) kvůli projektu BRICS kolem Ruska,...
http://en.wikipedia.org/wiki/BRICS