kadak
12.12.2017 12:53:12 ( 99247 )
Jasně, to je v pořádku.
Bohužel to nejde aplikovat na šíření desinformací pro změnu veřejného mínění například pro podporu války. Kdo by měl sedět ta ty už zmiňované děti, vyhazovane z inkubátoru, před Válkou v Zálivu?
Příčiny války v zálivu
Irácko-íránská válka, která skončila v roce 1988, Saddáma Husajna a jeho režim finančně zruinovala. Dlužil 15 miliard dolarů Kuvajtu, přibližně stejnou částku Saúdské Arábii a dalších 10 miliard ostatním věřitelům. Další půjčky mu byly zamítnuty. Jedinou záchranou ze spirály dluhů a úroků byla domácí ropná produkce. Jenže ve stejném roce konce Irácko-íránské války společenství OPEC schválilo limity produkce svých členských států, což stavělo Saddáma Hussajna do ještě svízelnější situace. Navíc, Kuvajt v této době přesáhl v těžbě ropy svůj limit o 20 % a nepřímo přispěl k tomu, že cena této suroviny vlivem převisu nabídky poklesla, což výnosy z irácké ropné produkce (která tvořila značnou část ekonomiky celé této země) znehodnotilo.
Husajn se tedy vydal cestou nátlaku na Kuvajt. Začal otevřeně provokovat. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk ve výši 22,4 mld dolarů z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole Rumaila, které leží na hranici obou států[3], že Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od něj oddělen) 19. provincií Iráku, apod. V létě 1990 nebyly irácko-kuvajtské vztahy pro USA v centru zájmu - přesněji řečeno, americký velvyslanec Husajnovi doslova řekl, že spor s Kuvajtem je vnitřní arabská záležitost, která se Spojených států nijak netýká.[zdroj?] Americká zahraniční politika se již řadu let zabývala islámskou revolucí v Íránu, která začala svržením šáha. Irák se tehdy jevil jako vhodná protiváha fundamentalistů. Když začala irácko-íránská válka, USA (ale i mnoho dalších států včetně Francie a Ruska) Saddáma fakticky podporovalo, včetně informací CIA o pohybech íránské armády. Po jasném vyjádření velvyslance USA[4], že v případě vojenského zákroku nebude reagovat, se Saddám Husajn odhodlal k vojenské akci.
Spojené státy ihned poté zahájily kampaň za vojenskou intervenci. Prezident USA si pomohl kupříkladu svědectvím kuvajtské dívky Nayirah al-?aba?, která před členy výboru pro lidská práva z amerického kongresu vypovídala o údajných zvěrstvech páchaných iráckou armádou (vyndavání dětí z inkubátorů a jejich ponechání na chladné podlaze, kde měly zemřít). To, že jde o dceru kuvajtského velvyslance v USA, odhalil až po válce novinář John MacArthur. Z vyšetřování Human Rights Watch a z výpovědí doktorů zmíněné nemocnice, kde mělo k incidentu dojít a kde Nayirah pracovala vyplývá, že šlo o výmysl. Tento výmysl byl ale během předválečné kampaně velmi rozšířen a pomohl ovlivnit názory na rozpoutání války.
