ATOMIC Classic HARD
Klucí běžkařští, co myslíte???
EDIT:
Prosím o radu, pokud máte někdo nějaký tip?
haj jsem se stěhoval, tak jsem jednu vyhazoval, nebezpečný odpad nebyl, tak to snad rodiče nevyhodili, pošlu po mrakovi jak ho uvidim..
Vzpomínáš na toho borina v tom korytě??
O víkendu jsme byli na prvních letošních běžkách
Skupina běžkařů čítala 4ks. Jedna žena a tři muži. Vyráželi jsme z Ovčárny, bez většího zdržování jsme to rvali za ?Laďou?, naším ?profesorem? ze střední, který byl ve stjném buse z ?Hvězdy? na Ovčárnu, rovnou přes sjezdovky nahoru, kolem ?Petráků? na Vysokou holi, druhou nejvyšší horu Hrubého Jeseníku.
Když jsme se autem blížili s Marketič k Bruntálu, byl celý hlavní jesenický hřeben, který začíná právě Vysokou holí a končí sedlem na Skřítku krásně vidět. Dokonce slunce svítilo, tak jsme se moc těšili. Sotva jsme se v ovšem vydrápali do poloviny sjezdovky na východním hřbetu Petrových kamenů, bylo jasné, že dnes to bude opět klasická hřebenovka, chůze v mlze od tyče k tyči. Desetistupňový mráz v kombinaci s větříkem nedovoloval sejmout rukavice, téměř ani na chvíli. Naštěstí jsem svým, v tomto ohledu nemilosrdným, otcem k podobným běžkařským podmínkám už od dětství vychován. Pamatuji se několik příhod, když jsme spolu s bratranci pod vedením mého taty lezli v tom nejtřeskutějším mraze a svištícím větru na hřeben. Čepici staženou přes jedno oko proti směru větru. Druhého oko téměř oslepeno přívalem ledových krystalek unášených mrazivým větrem. Ledová námraza pokryje polovinu oblečení a na každém sebemenším chloupku na polovině odhalené tváře se vytváří sněhová bambulka. Kdo vládne vousy, automaticky se z něj stává ?Praděd?.
Tentokrát nebyly podmínky natolik děsné, ale i tak Toník prohlásil, že ?hřebeny opět nezklamaly...? Ani jeden ze tří sjezdů po cestě na Jelení studánku se na běžkách prakticky nedal normálně sjet kvůli přemrznutým plotnám a navátým jazykům čerstvého sněhu, které skokově zvyšovaly tření mezi běžkou a povrchem a tím způsobovaly zastavení ?cukem?, což bývá příčinou mnoha pádů přímo na tlamu. Přesto se mezi námi našel jeden člen, který si právě v této fázi výletu velmi liboval a to i přes všeobecně špatné podmínky. Pro někoho možná nečekaně to byla zrovna Marketička, která má hřebenovku za jakýchkoli podmínek z Jeseníků zkrátka nejraději. Potom, co jsme se turistickým tempem doplazili na Jelení studánku, jsme krátce pojedli v kamenné boudě, v turistické ?útulně?, ?pošprýmovali? s dalšími běžkaři a jedním ?sněžničářem? a následně vyrazili prudkým sjezdem směrem na Alfrédku.
Sjezd z Jelení studánky dolů byl nečekaně parádní. Jindy poměrně náročný a pro běžkaře příliš prudký sjezd byl zavát hlubokým prašanem, který nedovolil lyžím příliš rychlou jízdu. Dalo se krásně zatáčet a celá sjížďka šla sjet na jeden pokus prakticky bez pádu, což opravdu není vůbec běžné. Z tohoto sjezdu jsem si kdysi dokonce přivezl zlomenou nohu v nártu. Ale to už je dávno a své možnosti už téměř nikdy nepřeceňuji. Po sjetí prudkých 250m se širokým obloukem vjíždí do koryta, které vede ještě asi kilometr šikmo přes vrstevnice dolů. Při svištění korytem jsem si vzpomněl, jak jsme na stejném místě před více než deseti lety zahučeli s Krajícem a Jarynem do lesa a málem jsme se zabili. Nějaký vysokoškolák si tehdy obouval vypnutou běžku, a protože mu pořád ujížděla, rozhodl se před zatáčkou ve zúženém profilu koryta obouvat lyži ?naštorc?, čímž zablokoval celou cestu. Neměli jsme tedy na výběr a v rychlosti jsme museli ?vkuřit? do lesního porostu kolem cesty. Když jsme se vyhrabávali z hlubokého sněhu, lítala jedna kurva za druhou směrem na hlupého ?kurzaře?. Tahle malá reminiscence předznamenávala věci příští,...
Po několika minutách jsme dojeli nad bývalou mini sjezdovečku u vyhořelé http://cs.wikipedia.org/wiki/Alfrédka">Alfrédovy chaty . Příběh chaty není veselý a proslýchá se, že k požáru ke kterému došlo před zhruba deseti lety dopomohl majitel - privatizátor, který neodhadl skladbu zákazníků a podnikatelský záměr zacílil v místech, kam se dostanou pouze běžkaři a turisté na movitější klientelu. Následně očekávatelnou díru v kase řešil prý přes požár a pojišťovnu. Historka je to dodnes poměrně hodně živá, pravděpodobná a já jí věřím. Dnes vedle základů kdysi krásné chaty stojí malá dřevěná chatička, ve které Vám místní borci prodají teplou polévku, čaj, nebo v té chvíli vynikajícího plechovkového Kozla. Ceny jsou lidové, pivo 25, polévka také. S Toníkem a Marketič jsme k chatičce sjeli po lesní cestě širokým obloukem, Hof, čtvrtý člen našeho týmu se rozhodl pro přímou telemarkovou krasojízdu po zaváté minisjezdovečce.
Na Alfrédce jsme pojedli polívku, dali pivo a džus a pokamarádili se s jednou starší běžkařskou dámou, která byla velice vtipná. Potajnu i veřejně jsem pokukali na pěkné holky, kterých na běžkách jezdí čím dál tím více. Měli jsme se v hospůdce (ta hospoda je fakt malá) setkat s mojí maminkou a otcem, jenomže jim cesta z Mravencovky trvala moc dlouho, vyrazili jsme jim v ústrety. S rodiči jsme se potkali na pláni, těsně před sjezdem na Mravencovku.
Sjezd od rozcestí za Alfrédkou na Mravencovku je dlouhý zhruba 2km a je běžkaři přímo milován, protože není příliš náročný, ale na druhou stranu lze celou sjížďku absolvovat ve v relativně vysoké rychlosti. Sjezd mě moc baví, nahoře jsem se malinko rozbruslil, abych měl co nejvyšší rychlost a předjel jsem všechny kamarády i Marketičku, v zádech jsem měl Hofa. Cestou jsme míjeli ty, kteří se zatím dostávali nahoru. Velké překvapení nastalo, když jsem se vyřítil z jedné zatáčky zhrub v polovině sjížďky. Najednou přede mnou na vzdálenost 10m stáli dva chlapi a jeden klučina, roztažení přes celou cestu. Měl jsem na výběr. Buď spadnu, nebo se je pokusím objet po sněhovém ?mantinelu?, nahrnutém kolem cesty. Okamžitě jsem si vzpomněl na deset let starý zážitek, který se odehrál o několik set výškových metrů výše. Při mé snaze chlapy objet, udělal v poslední chvíli hřmotný chlap úplně na kraji krok na sněhový mantinel aby mi uvolnil cestu mezi nimi. Na tenhle nečekaný pohyb jsem už zkrátka neměl čas zareagovat. Stihl jsem pouze instinktivně vystrčit rameno a nabral jsem chlapa, jako horu do žeber. Zákrok, za který by se nemusel stydět ani špičkový ragbán měl za následek zhruba třímetrový let vzduchem a následný pád do sněhu na hranici lesa a srázu dolů. Hof se nám naštěstí stihnul vyhnout, taktéž následně Marketič. Byl jsem celkem otřesen, a lyžemi jsme se propletli do jednoho svazku. Chlap pořád omluvně blekotal, aspoň pochopil, že celá situace je jen a jen jejich vinou. Rozeštvaně jsem kontroloval celé tělo, zda někde debilně nekrvácím a snažil jsem se z nepohodlné situace nějak vyhrabat. Velkým štěstím bylo nastražení ramene, zdemoloval jsem tak žebra chlapa a ušetřil již naražená žebra svá. Po chvíli, když jsem zjistil, že mi kromě bolavého ramene fakt nic není, jsem se zvedl a dojel nasraně dolů na Mravencovku, kde jsme se všichni počkali a sešli.
Když jsme dolížděli posledních několik málo kilometrů k ?Vyhlídce?, kde naše společné běžkování končilo, povídá mi Hof: ?Nechcu ti nic říkat, ale máš zlomenou běžku!? Říkám si, ?co to mele, vždyť je O.K.!?, zkoumaje za pochodu levou lyži od patě ke špičce. ?Ta ne, ta druhá...!? Podívám se a fakt! Dořiti, moje krásné závodní MADSHUSky! Pravá špička lyže se jen tak tak drží na skluznici, sklolaminátové ?tělo? lyže je rozlámané, na padrť!!!
I když jsem si opakovaně říkal, že nemá cenu truchlit pro věc, že zlomená noha by bolela více, mých milovaných lyží je mi moc líto. Koupil jsem je v bazaru za pár šupů, jako dosud nejeté závodní lyže. Zažily se mnou mnoho přechodů Jeseníků i výlety do Beskyd, také se mnou jely na střeše vozu několik tisíc km až do Norska na jarní lyžování v roce 2011. Včera jsem byl na obhlídce nových lyží a už teď jsem nasraný z těch keců prodavačů, kteří mají dojem, že můžou školit mazáky. Mám vybrané jedny ATOMICy za necelou čtverku, sportovní lyže na klasiku i bruslení a dokonce mi slíbili zdarma přemontování vázání z mých starých lyží. Ale už teď se na mě chystají, jak mi budou nutit na nové lyže nové vázání a s tím i nové boty. A mi už je teď jasné, že pokud budou moc tlačit na pilu, pošlu je správně po Ostravsky do řiti a bude popiči...
Bohužel jsem ovšem v časové tísni, do víkendu lyže potřebuji...
Trýb´ rédma špá, gua??
Jinak odkazovaný článek doporučuju ve volné chvilce (stačí asi tak 12-15 minut) přečíst všem, je to legrace a napsané v lehce podobném stylu jako píše kadak, takže zábava zaručena:-)
ok, tak pokud nestačí integrovaná, tak rozumim..ikdyž to bych ti mohl poslat i svojeho staryho soundblastera po někom do ovy zadara, co?
koupiš soundblastera za 9 pětek a rozmačkáš mu koblihy?
http://www.zbozi.cz/?q=sound blaster live&typ=bazary&seradit=nejlevnejsi
Co na to papez? Ne pyczo dupejte vsecky love do Vatikanu, tam jim bude lip, nebo za to nakupime zbrane, to bude jeste lepsi
Takže číhám a jakmile jde kolem nějaký chlap s igelitkou, nebo cikán s kočárkem tak okamžitě vytáčím číslo a sleduju udivené výrazy! Holt, zázrak vědy a techniky dorazil i do Vítkovic,...
Dalsi varyjot (cesky blazen) co presel ze zimnich ski sportu (jak pises bezky) na bike. Partyja tu u nas zacala pred cca 7 lety, prodavat zimni vybaveni a kola oblekli do hrebu. V zimne jezdi downhily po sjezdovkach na kolech, strasny masakr. Maji vychytane cesty kde se nesoli, pak vyjedou na kopec a vali hrebenovky.
http://zpravy.idnes.cz/predpoved-pocasi-pro-tyden-od-14-ledna-dsc-/domaci.aspx?c=A130114_072824_domaci_jpl
Po | Ut | St | Ct | Pa | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
28 | 29 | 30 | 31 | 01 | 02 | 03 |
04 | 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 01 |