Povídám. Pošta!

Chybička se vloudí, ale tohle není ani poprvé a věřím, že ani naposledy. Naposledy mě rozzuřilo nedoručení dopisu do vlastních rukou ze stavebního úřadu. Po telefonátu na stav. úřad jsem se dozvěděl, že dopis byl již doručen. Nakonec se dopis po několika dalších dnech objevil u mě ve schránce. Byl rozbalený. Pošťačka ho dala asi té největší krávě v baráku, ta si ho samozřejmě přečetla a po určité době se obtěžovala mi ho dát do schránky. Když jsem to šel řešit na poštu, tak mě čičmunda řekl: "tohle neřešíme, musíte se obrátit na hlavní poštu". Poté více méně řekl: "další!" V tuto chvíli je jasné, že stěžovat si není tak jednoduché, na hlavní poště by mě určitě poslali do depa, atd.... A tohle je pouze jeden z mála příběhů o molochu ČP, s.p.. Těchto zkušeností mám tuny, takže chybička se jenom tak nevloudila. Na paní vedoucím se těším. Vím, že ona za to nemůže, ale má smůlu, protože je vedoucí. A ten čičmunda ten bude koukat, prásknu ho....

Pošta je skvělá. Chyba se stane. Na trubku dám bacha.


PPL mi doručoval pračku na 4x a nakonec ji dovezl nabodnutou zdvižkou. Řidič se divil, že ji nechci. Prý to je jen trošku promáčklý! Další zásilka proběhla až za 14 dní, než to stihl ešop zúřadovat. To se jim už povedlo napoprvé, ale asi se 4h zpožděním, takže jsem si kuli nim musel brát dovolenou.

Chyba se stane.

ad Posta - tak dorucovatel je udajne nemocen. Cha cha cha. Domluvena navsteva s vedouci posty...

ad Posta - nechal jsem si po dlouhe dobe poslat balik (do ruky) od Ceske posty s.p. Prisla sms cca v 16:00, dnes budeme dorucovat balik mezi 13-19 hod. Cekam cely den doma. O osm vecer jdu do schranky, listecek nikde. Cekam dale. Usnul jsem, stale doufajic v perfektni sluzby CP s.p.. Pred chvili prisla sms, dorucovaci pokus nebyl uspesny, vyzvednete si balik na poste. Podotykam ze ve schrance neni ani listecek. Jeste jednou bude nekdo vychvalovat tento zkurveny bordel, tak ho vezmu trubkou po hlavne. Divam se hlavne na tebe Kadaku......vim kde bydlis....

diky Willy za nabidku! uz sem domluveny s Otou, v pondeli by bylo stejne asi pozde :-)

Zdenno, staci v pondeli? Pojedu v nedeli, v pondeli se vracim.

pokud budete mít někdo z OL či OV tenhle týden cestu do Prostějova, Přerova, Jeseníku, Hr. Králové či Znojma, ozvěte se mi pls! potřeboval bych malou službičku :-)

díky!

Ke mému velkému překvapení jsem právě zjistil, že doména www.zasrat.cz ještě není obsazena a stále čeká na nějaký kvalitní obsah.

Willy: Chodit s čímkoliv kamkoliv už teď nemusíš www.zaslat.cz .
Zkus ale u těchto "osvícených" přepravců (PPL, DHL, Geis...) poslat něco do zahraničí na dobírku. Jak nejsi jejich obchodní partner, tak tě pošlou, v lepším případě, na poštu, v horším do prdele. Naštěstí někdo pochopil díru na trhu a vytvořil zaslat.cz apod.

Dobré tipy, neměl jsem tušení. Až zas jednou nebude možnost něco poslat excelentní Českou Poštou, budu na to pamatovat.

Posta, co je to posta. Tam uz chodim jen pro postu od statu. Jenom stim PPL neni nutne chodit az do dubi.

https://www.pplbalik.cz/Main3.aspx?cls=KTMMap

Kutac:

Pošta není bez chyb, ale je nezastupitelná. Určitě se dají její služby vylepšit i v duchu toho článku, ale "liberalizace" a její plošný pozitivní dopad je mýtus. Funguje jen potud, pokud majitelům budou vylepšení služeb přinášet zisk bez dopadu na dostupnost a cenu služeb. A to je za nesplnění těchto podmínek v rozporu se zájmem odesílatele/příjemce... To v jednoduchosti znamená například to, že co není ziskové soukromnik dělat nebude a ani ze zákona nesmí. To Česká Pošta klidně dělat může a pokud je služba společnosti prospěšná, tak by měla... I proto není možné "řídit" stát jako "firmu",...

Vždyť ti soukromí dopravci dávno jezdí a jaké jsou opravdu jejich služby?

Kolo za bezmála třicítku adresovane na moji partnerku mi vložili na vrátnici VSB, papír podepsal poloslepý a úplně hluchý vrátný a bezprizorni kolo tam stalo opřené půl dne,než si jej Marketič všimla. Dalších XY příhod o zdvižkou napíchnuté pračce, rozbitém skle atd nebudu popisovat, protože píšu z telefonu. Borin z PPL zarputile odmítá donést zásilku do "patra" těhotné Marki a ani teď když už se vůbec od malého nemůže hnout na ni sere. Tohle vše má společného jmenovatele. Absolutně šílené podmínky za jakých pracuji řidiči soukromých zasilkkvych služeb. Zkrátka, když to nestihne podle daného času, tak mu pokrati love. Proto tihle typci jezdí se starými dodávkami, jako hovada a vykládají kola na vrátnici.

Pošta taky občas zajebe, nesporně, ale s jejich službami jsem daleko spokojenější a když můžu jen trošku volit, volím Českou Poštu. Protože to funguje.

S čím vůbec nemůžu souhlasit je nesmyslný výrok, že liberalizace železnic zlepšila kvalitu dopravy. To je jen mediální chimera. Ledaže by se někdo nechal opít kafem zadarmo. Proč je cesta z OV do Prahy za 130,- podvod jsem psal asi 10x, ale na žádost vysvětlím kdykoli polopate znovu...

Tak jsem to elaboroval já.

no ten clanek mi mluvi z duse, ale to zas bude mit Iacek elaborat :-)

Ceska posta
http://www.machinegun.cz/o-ceske-poste-2/

2Standa:

Mi se prave podle zakulaceni libi ten typ uprostred.

Ja teda podle zakulaceni rohu nepoznam telefon. Nekdo z vas jo?

Tak ktery telefon je podle vas nejlepsi?

Pekne
http://svobodneforum.cz/a-je-to-nadsenci-vymysleli-eet-za-0-kc-plus-99-kc-mesicne/

presne tak, dotaz neni na tebe.

...vím, že ten dotaz není na mě, ale nejjednodušší mi případne tlačit rukama. V nejhorším případě třebas lžičkou guláš z kastrolu, ale do více sofistikovaného nářadí bych nešel...

Nebo o čem je řeč?

4 deus, tak cekam nejake zhodnoceni pouzitelnosti ted kdyz uz mas sifon, muzes rict co se ti subjektivne zda rychlejsi/pouzitelnejsi

4 deus bez dovolení DKB:

Když jsem byl malý, bydlíval jsem ve vesnici na severu


Včera v 8:00 | Jindrich | osloviny

Nedávno jsem zjistil, že ve svém profesním životopise uvádím elementární znalost španělštiny. Pojďme si tedy přátelé povědět, co taková elementární znalost španělštiny obnáší a jak ji lze získat.

Když jsem nastoupil na střední školu, nastal čas přibrat k angličtině studium dalšího cizího jazyka. Původně jsme se s kamarádem provokativně přihlásili na ruštinu. Měli jsme za to, že ruštinu, jakožto slovanský jazyk, ovládneme zcela bez nejmenší námahy. Nakonec se však kurz neotevřel, protože jsme se s Honzou přihlásili je my dva.

Dal jsem se tedy na němčinu. Přišla paní učitelka a začala diktovat slovíčka. První slovíčko byl stůl, tedy der Tisch. Avšak já jsem si do sešitu omylem zapsal there tish, tak,jak by se to zhruba psalo v angličtině. To se opakovalo i s dalšími slovíčky. Došlo mi, že mi němčina v uších zněla příliš podobně s angličtinou a všechno jsem to pletl dohromady.Vzdal jsem to tedy hned po první hodině a protože byl teprve začátek roku, stihl jsem se ještě přepsat na španělštinu.

Měli jsme mladou perspektivní a ambiciózní učitelku, která dokonce pobývala i v jižní Americe.V hodinách to muselo pěkně svištět. Test ze slovíček střídalo zkoušení z gramatiky a pak následovala konverzace. A my věděli, že když to tak půjde dál, tak brzy obstojíme v plynulé diskuzi třeba i se samotným Pablem Picassem. Naše mladá a perspektivní paní učitelka však měla jednu chybu. Záhy otěhotněla a už ji nikdo nikdy neviděl.

Jako náhradu jsme dostali učitele jménem José Ferreiro-Caramel rovnou až z Peru. Prý se víc naučíme, když budeme v kontaktu s rodilým mluvčím. Tato teorie dostala brzy na frak. Ukázalo se, že José samotný, přestože byl s českými rodilými mluvčími denně v kontaktu, česky neuměl ani slovo. Což je u učitele docela podstatná závada. A tak se z hodin španělštiny stala spíše výuka znakové řeči. Nakonec jsme ale všichni dostali na vysvědčení jedničku, v podstatě za vytrvalé máchání rukama každou hodinu. Kromě spolužáka Mlčáka. Ten přestože máchal stejně jako všichni ostatní dostal z nějakého důvodu dvojku. Z Josého se pak u Mlčáků stal rodinný nepřítel, protože synkovi zcela prokazatelně pokazil tak dobře rozjetou kariéru budoucího státního zástupce. Možná však Mlčák dostal dvojku za to, že při povídání na téma Co dělají naši rodiče zaměnil výraz enfermera za slovo alfombra a tak nechtěně označil svoji matku namísto zdravotnice za koberec.

Další rok nás dostala na starost malá Španělka Santa Maria de Pinto-Niňa.Ta si dokonce vedla přehledný graf naší aktivity v hodinách. Jednou si mě předvolala, neboť podle výstražně klesající rudé křivky v grafu moje aktivita v posledních hodinách nepřiměřeně poklesla. Na svoji obranu jsem prohlásil, že údaje v grafu nemohou být správné, jelikožjsem aktivní v hodinách španělštiny ještě nikdy nebyl. Po této zkušenosti s námi, odjela, nebohá Maria, s vidinou snadnějšího úspěchu, vyučovat španělštinu zpět do rodné země.

Ředitelství, které se stále ještě nepoučilo, že i učitel cizích jazyků by měl umět česky nám dodalo učitelku z Ukrajiny. Labina Slepičnaja uměla česky jen jednu větu: "Naučjiť nazpamueť!" A tak jsme se učili všechen předložný text zpaměti bez sebemenší schopnosti mu alespoň trochu rozumět. Ještě dnes jsem schopný odvykládat celý odstavec textu Cuando era pequeňo vivía en el pueblo del norte tedy něco jako když jsem býval malý, bydlíval jsem ve vesnici na severu. Pak si ještě vzpomínám na text jménem Valladolid. Je to město někde v Kastílii ajá se po naučení celého textu dlouhou dobu domníval, že se jedná o prací prášek.

Jednou když jsme zrovna hromadně dočetli nějaký článek, Labina zacílila svým dlouhým kostnatým prstem na spolužáka Jeřabinu a zavelela dobře cvičeným učitelským hlasem: "Zhryň!"Jeřabina byl poněkud zmaten nejasným příkazem, avšak dodal si odvahy a skutečně se po několik sekund pokoušel "zhrynout" jak nejlíp dovedl. Jakožto spolužák ze stejné lavice jsem se Jeřabinovi pokusil napovědět. Domníval jsem se totiž, že se zde jedná o jasné nedorozumění. Namísto pokynu zhryň měla paní učitelka pravděpodobně na mysli příkaz zhyň. A tedy že by se Jeřabina, z úcty k učiteli, měl okamžitě začít válet po lavici ve smrtelných křečích. Ani jednoho nás v ten moment nenapadlo, že nás paní učitelka prosí o krátké shrnutí textu vlastními slovy.

V průběhu roku nám Labina do hodin konverzace přivedla Gabriela, hostujícího studenta z Chile. Usilovnou týmovou prací celé třídy se nám podařilo dát dohromady jednu otázku. Zajímalo nás, jestli Gabriel umí plavat. Gabriel se pousmál, odpověděl Si, tedy ano, že plavat umí.Tím zároveň nevědomky celou konverzaci ukončil, jelikož složit další otázku bylo již nad možnosti naší slovní zásoby.

V posledním ročníku jsme dostali paní učitelku Potužníkovou. Která okamžitě zjistila, že už s námi nic nenadělá, ale že se v podstatě nic neděje, pokud se nikdo s touto nulovou úrovní španělštiny nebude hrnout k maturitě. Naneštěstí se přihlásilo pár děvčat z předních lavic a pak spolužák Kužílek. Kužílkovo hrdinství jsme nebyli schopní pochopit, neboť Kužílek měl sám problém i jazykem mateřským. My ostatní co jsme španělštinu k maturitě nepotřebovali, jsme měli poslední hodiny volnější. Já jsem se například pravidelně věnoval spánku, který jsem mistrně maskoval pomocí předstírání četby učebnice.Tuto činnost jsem pak na vysoké škole vypiloval k naprosté dokonalosti.

Kužílek se na maturitu připravil. U zkoušky dostal otázku na téma Můj denní program. Bystře se jí chopil a prohlásil: "Dnes se neposnídám."

Zde student nešťastně použil zvratného zájmena. Paní učitelka, nevědoma si zlatého pravidla, že hodíš-li studentovi záchranné laso, zaručeně se na něm oběsí, se mu pokusila napovědět:

"Ale, Kužílku, proč by jsi sám sebe měl posnídat?"

Kužílek zaváhal a pokusil se celou podivnou snídani vysvětlit. Zaměnil však slovíčko hambre (hlad) za slovíčko hombre a suverénně před komisí prohlásil:

"Dnes se neposnídám, protože nemám chlapa!"

To způsobilo v komisi rozpačité úsměvy, načež se Kužílek urazil a po zbytek zkoušky jen rýpal prstem do lavice a odmítal výpověď. Nakonec dostal čtyřku, zřejmě proto, že se maturitní komise kvůli jedinému nešťastníkovi už nechtěla scházet.

Dnes jsem rád za svoji elementární znalost španělštiny.Když nám před pár lety na letních prázdninách ujel autobus se všemi kufry i věcmi a to včetně pasů,musel jsem pak nadiktovat číslo reservace do telefonu. Dokázal jsem to, ale ze všeho nejdřív jsem jim všem chtěl říct, že když jsem byl malý, bydlíval jsem ve vesnici na severu.

DkB: kopni to sem prosím, bo "URL cannot be retrieved "

Já mám taky "mikro historku" - kdyz máte super šéfa (co je zároveň kámoš) a ten se vám parkrat nemůže dovolat protože váš telefon stojí za "vyliž...", může se stát ze od něj dostanete jeho (rok) "starý" iPhone 6 s 64GB paměti:-) Měl jsem telefon s Androidem, s Windows a teď čekám jestli (a kdy) mě začne s..štvát i tahle "raketa".

PS: Tak už se to povedlo a musím říct že "má talent"!!! :-D Dobrá historka!!!

Pche, historku znám již od veřejného autorského předčítání z prázdnin. Přesto mě vysoce pobavila!

Když jsem byl malý, bydlíval jsem ve vesnici na severu

Dlouhá čili-Historka podle skutečné události.

Kulervouci vodvaz! :-o

Velice kreativni stranky norskehu institutu pro Kreativitu

Neuveritelne!!

Chtěl jsem tady českým děckám pustit nějaký večerníček. Našel jsem vílu Amálku na uložtu. Ke svému překvapení jsem zjistil, že pátý díl tohoto dětského seriálu se jmenuje:

Jak se víla Amálka udělala ptáčkem

Tak tohleto si musím neprodleně stáhnout!!

tak samozrejme si na tom nekdo namasti kapsy a v zasade to jsou penize za nic, ale na druhou stranu, to aspon muze pomoct nekomu jinemu.. a nedelam si iluze ze si to eshop nepromitne do ceny..