kadak
*new*
24.03.2015 08:53:12 ( 87907 )
Osm způsobů Jima Hackera (Jistě pane ministře/premiére), jak odpovídat na nepříjemné otázky.
1. Napadněte otázku. ?Tohle je ale hloupá otázka, jak se vůbec můžete zeptat něco takového, jako jestli stojí nad zákonem???
2. Napadněte tazatele. ?Kolik let jste vy strávil ve vládě??
3. Pochvalte otázku. ?To je velice dobrá otázka. Rád bych vám za ni poděkoval. Dovolte, ať vám odpovím taky otázkou.?
4. Zpochybněte otázku. Většina otázek obsahuje řadu pochybných tvrzení. ?Spousta lidí tvrdí, že vy si myslíte, že pro vás zákony neplatí.? Na takovouhle otázku jsou možné dvě odpovědi:
a) ?Jmenujte mi aspoň deset!?
b) ?Co na tom? V téhle zemi žije 56 milionů lidí. Mezi nimi můžete najít pár, kteří budou tvrdit cokoliv bez ohledu na to, jak nepodstatné, uhozené nebo neinformované to je.?
5. Předstírejte, že to je nahrané. Tahle technika je uplatnitelná jenom při živých rozhovorech pro televizi. ?Víte, došel jsem k závěru, že nesouhlasím s tím, co jste mi navrhoval, abych odpověděl, když jste mi tu otázku položil před začátkem natáčení. Správná odpověď zní??
6. Využijte časového faktoru. Většina rozhovorů se musí vejít do určitého času, zvláště když jde o živé vysílání. Odpovězte: ?Tohle je velice zajímavá otázka a rád bych uvedl devět bodů, které odpověď na ni vyžaduje.? Moderátor řekne: ?Snad bude stačit, když nám řeknete dva z nich, prosím stručně.? Načež řeknete: ?Ne, ta otázka je příliš závažná, abych na ni mohl povrchně odpovědět, a když na ni nemohu odpovědět vyčerpávajícím způsobem, raději ji nebudu zplošťovat.?
7. Naznačte utajení. ?Na tuhle otázku existuje vyčerpávající odpověď, ale zahrnuje věci, které jsou právě důvěrně projednávány. Jsem si jist, že byste po mně nechtěli abych porušil slovo, že o nich zachovám mlčení. Takže lituji, ale ještě jeden dva týdny vám odpovědět nemůžu.?
8. Únikem může být i dlouhé povídání bez jakékoliv pointy. Když dokážete mlít něco kolem dokola dost dlouho, všichni zapomenou, jak zněla otázka, takže nikdo nepozná, jestli jste na ni odpověděl nebo ne.
Bernard pozorně vyslechl mou přednášku, jak zacházet s novinářskými slídily. Nakonec jsem mu to ještě shrnul: ?Když nemáte nic, co chcete říct, nic neříkejte. Ale lepší metoda je mít něco v zásobě a říct to, bez ohledu na to, na co se ptají. Nestarejte se o to, jak zněla otázka, a učiňte zamýšlené prohlášení. Když vám tu samou otázku položí znova, prostě řekněte: ?To vlastně není žádná otázka? nebo myslím, že mnohem důležitější otázka je tato:? načež vydáte další připravené prohlášení podle vlastní úvahy. Je to jednoduché jak facka.?
Geniální! Platí to doslova. Mám knihu "Jistě pane premiére" v elektronické podobě a jako bonus i v mp namluvené mistrně Otakarem Brouskem starším. Jistě pane ministře mám jen jako knihu v elektronické podobě.
Kdyby byl zájem, poskytnu. Je to naprosto geniální a přesné! Takže komedie/tragedie...
