deus
*new*
03.07.2013 09:31:45 ( 69307 )
Když jedu po chodníku, vždycky přibrzdím tak že chodce míjím rychlostí jen o málo větší než je rychlost jejich chůze a jedu nejvíc opatrně jak jen můžu, jsa si vědom že na chodníku nemám jako cyklista co pohledávat. Pokud dojíždím skupinu lidí zezadu, poprosím o puštění ("S dovolením") a vždycky poděkuju a ani v nejmenším jízlivě, spíš omluvně. Já tam prostě nemám co dělat, ale stokrát radši jedu po chodníku než abych zavazel na silnici.
Na cyklostezce (především takové té co vznikla nakreslením pruhu na chodníku, např. v Porubě kolem Opavské) si vůči chodcům taky nedělám žádné zvláštní nároky a beru to skoro jako bych jel po chodníku (nejsem zastánce většinu času prázdných cyklostezek za milijóny). Jen jednou se mi stalo že přede mnou šla skupina mlaďochů roztažených po celé šířce chodostezky (pod lékárnou na vozovně), chlapec přede mnou na poslední chvíli vybočil z cesty tak že jsem ho nemohl objet, ale počítal jsem s tím a tak jsem to za ním v dostatečném předstihu "zaflokoval". Na zvukový efekt zareagoval leknutím, uhnul a když jsem skupinu předjel, slyším jak se za mnou rozběhl. Ohlídnu se, hodím dalšího efektního floka o 180 a jedu mu v ústrety. Náš mladý hrdina udělal to samé a beží zpátky ke skupince, před kterou hážu dalšího efektňáka a se smíchem mizím protože mě fakt pobavil, ten hrdina.
Zvonek taky nevozím, pískat mě nenapadlo, připadá mi to takové nepatřičné ale je fakt že to "s dovolením" mě někdy připravuje o dost už tak zbídačených sil, takže to vyzkouším.
Včera cestou domů jsem ale fakt potkal tolik bezmozků na kolech že jsem zhruba od přejezdu přes Odru přemýšlel jestli někde u řitního otvoru není nějaký nerv který po skřípnutí sedlem setřepe CNS z mozku někam k varlatům/vaječníkům a postižený jedinec za svoji akutní demenci nemůže.
Ještě PS: Z konfrontace (fyzické) s cyklobuznou strach vzhledem k tělesné konstituci velké části z nich nemám, ale je fakt že bývám na kole tak vyflusanej že si uvědomuju že kdyby došlo na lámání chleba tak zhruba po deseti ujetých kilometrech by si mě možná podal i žák prvního stupně ZŠ...:-D
