Není to ani týden, co mě Marketička Lučmídek zanechala mému osudu a jela se bavit s padákem do Baltského moře. Mezitím jsem začal doma úřadovat po svém. Tak jak to nejlépe umím. Užité ponožky pěkně na zem a doprostřed pokoje, tam kam správně patří! Nádobí maximálně do dřezu, nebo raději nechat rovnou na stole a jídlo na něm nechat dokonale zaschnout. Včera ráno jsem se probudil v posteli a místo Lesmídka vedle mě ležely komponenty na kolo, píchlá duše, nářadí, byl jsem obložen několika hrnky a talíři, které při jakémkoli pohybu v posteli začaly cinkat, a pod paží jsem našel misku se zbytkem popkornu. Mezi lopatkami mě celou noc tlačila krabice od dopitého džusu a u hlavy byla otevřená plechovka s polodojedeným hráškem ? má večeře. Samozřejmě jsem si zatím nestihl povléci deku, jen polštář.
Řekl jsem si: A dost! Hned jak dojedu domů, začnu uklízet! Po příjezdu jsem byl ale natolik zpocený z kola, že jsem se nejprve chtěl okamžitě umýt, ovšem po usednutí k PC jsem začal pomalu schnout. Ihned jsem tohoto jevu využil a říkal jsem si, že se přece nepůjdu mýt, než uklidím, protože u úklidu se stejně znovu zapotím a zaseru a vůbec. Až jsem uschnul, dostal jsem hlad. Začal jsem ?šňupat? po kuchyni. Kromě několika molů, kteří byli ještě dokonce živí, ale které jsem okamžitě o život tlesknutím připravil, jsem nic moc čerstvého nenašel. Tak jsem dojedl ten hrášek z ložnice a k tomu jsem si připekl v topinkovači chleba. Uvažoval jsem, že si k tomu ještě nakrájím cibuli, ale to jsem raději s ohledem na následné žaludeční potíže zavrhl. Pomalu jsem začal přemýšlet, že se na celý ten úklid vyseru, že raději posekám na chalupě trávu. Ale zatím je moc vedro, pojedu až za hodinu, zatím si raději ?zaprokrastinuji? u PC.
Když jsem se zvedal od PC, venku byl podvečer a pořád vedro. Na zahradu se mi vůbec nechtělo, řekl jsem si, že tedy nakonec uklidím. Začnu tím, co stejně dělám jen já ? zaléváním kytek. Po prvním vylitém 5l kanystru s vodou jsem měl zalitý jen balkon. Po druhém jen půlku obýváku. Zkrátka když jsem dozalíval, musel jsem si zase na chvíli zpocený sednout. Tentokrát jsem nečekal, až uschnu zcela a začal jsem pomalu uklízet obyvák. Ze začátku mi to šlo, ale pochvíli mi přinesené nádobí z obyváku do kuchyně pokrylo celou linku a k tomu mi zbytky kočičího žrádla ucpaly odtok z dřezu. Zpanikařil jsem.
Popadl jsem batoh, peníze a utekl do večerky pro lahvové pivo. Po návratu jsem na PC naladil film ?Grandhotel Budapest? a nalhával jsem si, že nevnímám ten bordel okolo. Naštěstí se mi podařilo trošku se umrtvit tím pivem, takže jsem nakonec dokonce v klidu usnul. Ráno jsem se probudil na gauči (kde spím kvůli strašnému vedru doma běžně). Když jsem otevřel oči, uviděl jsem, jak se v proudu vzduchu po podlaze válí chuchvalec kočičích chlupů, stejně tak, jako pověstný ?Tumbleweed? (
http://en.wikipedia.org/wiki/Tumbleweed ) ?Stepní běžec? ? klasická předehra přestřelky mezi Bankou, Poštou a Saloonem?
Dneska zkrátka musím doma konečně uklidit, přestože jsem nechal na stole ještě několik lahví od piva, nedojezené olivy a rozlité mléko, ponožky, a potřebuji k tomu mnohem silnější vůli, než na dojetí nějakého Drtiče. Držte mi palce, ještě mě čeká to sekání trávy,?
