Tři minuty? Co tu machruješ? Si jako nějaký mistr světa jo?

Pravě mi došlo, že připravovat si instantní nudle je stejné jako sex. A sice protože potěšení je k dispozici již za tři minuty.

Já jsem kupil asi před dvěma roky tyhle:
http://www.akcniceny.cz/detail/bezky-rossignol-xt-nordic-vazani-t3-manual-287857/
s vázáním, botama a tyčkama za nějakých 2500-2800, v Sovaski v Bohumíně (což je obchod, kde stojí za to mrknout)

wilda: kdybys to chtěl poprubovat na neškodné rovince, já jsem se ted byl kapku projet za Porubou, jojo, nejsou to hory a někdo by mohl i namítnout, že byla tma, ale světla je z Ostravy emitováno dost;-) Dřív to moc nejde jaxem doma ve 4-5 z roboty, potěšit se s malou, pomodlit, dát spát, taxem vyrážel 1/2 8 - 8, přes týden to líp nejde, ale je to příjemná znoucestnost za barákem, trochu se protáhnout před spaním (a při jednym zfukat pysk a dá se pak i skočit na jedničku;-)) A ono se dá jet přes ty pole dost daleko kdyby na to přišlo, Klimkovice, Jistebník.....

Ten okruh přes Javorový a Ostrý je super, ale já mám trochu problém jak se to rozjede z kopce a není tam stopa, takže jsem to dost řešil čupákama až prdelákama, v jedné odvážně řezané zatáčce pak menším kotoulákem. Ale dá se to.

No jak by co, uvažuju, že bych ve čtvrtek zas zašel k večeru

Radek: s tim Valentou to pry byla jen reklama, rikal mi to typek ze skupiny na Bani. Jakasi jeho kamoska se znala s Valentou cico, keremu Sporten zrobili ski a vsechny je udajne polamal, tak mu dali tusim Rossignoly s polepem Sporten, tak mi to jeste pred jeho vrcholem slavy rikal. Tak nevim, mozna fama, mozna fakt.

jjj sporteny na turistiku jsou dobry a myslím, že ted budou bohemky dobry i na leší poježdění, poté co podepsali testovací lyže pro Skinfit. Stejně turisticky rossignoly a spol. jsou s největší pravděpodobností vyrobeny ve sportenu.

KunA

Sporteny firmu neživí, hlavní je výroba cizích značek

Olympijský vítěz vyhrál na lyžích ze Sportenu

Politika, politika, proč se nás tak mocně týká. Oč by bylo méně bolu kolem kamen, kolem stolu, oč by bylo více síly pro sekyry, dláta, pily ,pro lopaty, pro motyky - nebýti té politiky.

...co vim, tak Sporten robil vzdy nejakou licenci, bezky to kdysi byly Fisherky z lyzi to byly Rossignoly "pry". V kazdem pripade Valenta na Sportenech nejezdil, udajne jen reklama a potisk. Nevim, synci od nas teras vali na/pro CZ FreeSki coz je tez Sporten company a pochvaluji si to

Tonik:
Jakékoli Sporteny, ale bacha na šupiny, ty nepřeji ani tomu nejzavilejšímu turistovi...

Třeba Perunky

2:Krajic
Mas nejaky typ pro me, jako pro obyc turistu na bezky?

Neni nad Artis Rubin dvu metraky s vazkem 75, boty ve verzi nizke i kotnikove, skoda jen, ze otec z nich sundal patku pro sjezd. Kdysi sme meli doma snad vsechny bezky z daleka siroka, otec mel sblony a meril, vazil, vrtal a montoval. Pche to byla, ale jina doba

tyto prkynka1

kadak> Dik. Pokud dorazim zivy a zdravy, tak dam vedet jestli ze me bude bezkar :)

2kad: kamos ma tak 5 let stary atomiky beta race, řekl bych stejná úroven jak ty co máš vybrany a když je dobrej sníh tak mu jedou jak sfina. Každým lyžím sedí trochu jiné podmínky, ale aby jeli tak musíš mazat a ne jen jednou za rok. Jinak, bych řekl že at vezmeš atomic, madshus, fischer nebo salomon ve stejné cenové hladině tak chybu neuděláš. Já mám tyto prk7nka a supr poměr cena výkon. Akorát bys musel kupit nový vázání. prk7nka2 tyto mas i delší. Lepší je nechat si změřit komoru. Já mam 200cm a 82kg a komora vychází pěkná.

No já jsem právě četl na netu, že ty naše bohemky jsou napiču. A teď si mě fakt rozhodil, neboť jsem si ty Atomicy fakt chtěl už kupit,... Kurec bumbolec,...

2 kad:
abych ti ten výběr trochu stížil.......
třeas ve sjezdovkách je ATOMIC total póvl, který si akorát hraje na design
já bych bral bohémky, si ňákej Temelín beco jak

...pokud by se nekdo hecl pristi weekend na trasu viz. kadak, jdu tez. Bo tento je urcen alpskemu-sjezdovemu lyzovani.

ondro, ty ses od toho kapise vubec nepoucil. nejdriv kupovat a pak se zeptat! ;)

wilda:

Oldřichovice, lanovka na Javorovy, Chata Ostry a Oldřichovice

EDIT:
Jinak Beskydy jsou o hodně těžší hory na běžky, než jeseníky a to kvuli tomu, že nemají moc hřebenů a furt se jebeš nahoru a dolu.

Já bych bral tip na nějakou nenáročnou běžkařskou trasu tu v Beskydech. KunA, Kapis, kad ... nějaké tipy? Budu na tom stát prvně, tak prosím žádné brutal-sjezdy a podobná překvápka ;)

No, a až si je koupím, přijde si je kapis poslechnout, jestli dobře hrajou.

To jsem kurwa do pyče četl 10-12 minut, abych se dozvěděl, že si Kaďák musí kupit nové lyže, ale že za to nechce vyvalit moc love?? No kurwa mať!!

Tytok lyže:

ATOMIC Classic HARD


Klucí běžkařští, co myslíte???

EDIT:
Prosím o radu, pokud máte někdo nějaký tip?

kuna
haj jsem se stěhoval, tak jsem jednu vyhazoval, nebezpečný odpad nebyl, tak to snad rodiče nevyhodili, pošlu po mrakovi jak ho uvidim..

...nejsou to kombi, jsou to klasiky, ale dá se na nich dle webu a prodejce i bruslit. Jako by se nedalo bruslit i na Artis Krystal...




Vzpomínáš na toho borina v tom korytě??

2KAD: jestli tímto "sportovní lyže na klasiku i bruslení" myslíš kombiky tak bych se na to vysral a kup si jen lyže na klasiku. Combi lyže jsou kočkopes.

KunA: rozepsane od neděle,...

Kad: bud mas volno, nebo se v robote nudis, se tes na Trautumberka

10-12min:

O víkendu jsme byli na prvních letošních běžkách

Skupina běžkařů čítala 4ks. Jedna žena a tři muži. Vyráželi jsme z Ovčárny, bez většího zdržování jsme to rvali za ?Laďou?, naším ?profesorem? ze střední, který byl ve stjném buse z ?Hvězdy? na Ovčárnu, rovnou přes sjezdovky nahoru, kolem ?Petráků? na Vysokou holi, druhou nejvyšší horu Hrubého Jeseníku.

Když jsme se autem blížili s Marketič k Bruntálu, byl celý hlavní jesenický hřeben, který začíná právě Vysokou holí a končí sedlem na Skřítku krásně vidět. Dokonce slunce svítilo, tak jsme se moc těšili. Sotva jsme se v ovšem vydrápali do poloviny sjezdovky na východním hřbetu Petrových kamenů, bylo jasné, že dnes to bude opět klasická hřebenovka, chůze v mlze od tyče k tyči. Desetistupňový mráz v kombinaci s větříkem nedovoloval sejmout rukavice, téměř ani na chvíli. Naštěstí jsem svým, v tomto ohledu nemilosrdným, otcem k podobným běžkařským podmínkám už od dětství vychován. Pamatuji se několik příhod, když jsme spolu s bratranci pod vedením mého taty lezli v tom nejtřeskutějším mraze a svištícím větru na hřeben. Čepici staženou přes jedno oko proti směru větru. Druhého oko téměř oslepeno přívalem ledových krystalek unášených mrazivým větrem. Ledová námraza pokryje polovinu oblečení a na každém sebemenším chloupku na polovině odhalené tváře se vytváří sněhová bambulka. Kdo vládne vousy, automaticky se z něj stává ?Praděd?.

Tentokrát nebyly podmínky natolik děsné, ale i tak Toník prohlásil, že ?hřebeny opět nezklamaly...? Ani jeden ze tří sjezdů po cestě na Jelení studánku se na běžkách prakticky nedal normálně sjet kvůli přemrznutým plotnám a navátým jazykům čerstvého sněhu, které skokově zvyšovaly tření mezi běžkou a povrchem a tím způsobovaly zastavení ?cukem?, což bývá příčinou mnoha pádů přímo na tlamu. Přesto se mezi námi našel jeden člen, který si právě v této fázi výletu velmi liboval a to i přes všeobecně špatné podmínky. Pro někoho možná nečekaně to byla zrovna Marketička, která má hřebenovku za jakýchkoli podmínek z Jeseníků zkrátka nejraději. Potom, co jsme se turistickým tempem doplazili na Jelení studánku, jsme krátce pojedli v kamenné boudě, v turistické ?útulně?, ?pošprýmovali? s dalšími běžkaři a jedním ?sněžničářem? a následně vyrazili prudkým sjezdem směrem na Alfrédku.

Sjezd z Jelení studánky dolů byl nečekaně parádní. Jindy poměrně náročný a pro běžkaře příliš prudký sjezd byl zavát hlubokým prašanem, který nedovolil lyžím příliš rychlou jízdu. Dalo se krásně zatáčet a celá sjížďka šla sjet na jeden pokus prakticky bez pádu, což opravdu není vůbec běžné. Z tohoto sjezdu jsem si kdysi dokonce přivezl zlomenou nohu v nártu. Ale to už je dávno a své možnosti už téměř nikdy nepřeceňuji. Po sjetí prudkých 250m se širokým obloukem vjíždí do koryta, které vede ještě asi kilometr šikmo přes vrstevnice dolů. Při svištění korytem jsem si vzpomněl, jak jsme na stejném místě před více než deseti lety zahučeli s Krajícem a Jarynem do lesa a málem jsme se zabili. Nějaký vysokoškolák si tehdy obouval vypnutou běžku, a protože mu pořád ujížděla, rozhodl se před zatáčkou ve zúženém profilu koryta obouvat lyži ?naštorc?, čímž zablokoval celou cestu. Neměli jsme tedy na výběr a v rychlosti jsme museli ?vkuřit? do lesního porostu kolem cesty. Když jsme se vyhrabávali z hlubokého sněhu, lítala jedna kurva za druhou směrem na hlupého ?kurzaře?. Tahle malá reminiscence předznamenávala věci příští,...

Po několika minutách jsme dojeli nad bývalou mini sjezdovečku u vyhořelé http://cs.wikipedia.org/wiki/Alfrédka">Alfrédovy chaty . Příběh chaty není veselý a proslýchá se, že k požáru ke kterému došlo před zhruba deseti lety dopomohl majitel - privatizátor, který neodhadl skladbu zákazníků a podnikatelský záměr zacílil v místech, kam se dostanou pouze běžkaři a turisté na movitější klientelu. Následně očekávatelnou díru v kase řešil prý přes požár a pojišťovnu. Historka je to dodnes poměrně hodně živá, pravděpodobná a já jí věřím. Dnes vedle základů kdysi krásné chaty stojí malá dřevěná chatička, ve které Vám místní borci prodají teplou polévku, čaj, nebo v té chvíli vynikajícího plechovkového Kozla. Ceny jsou lidové, pivo 25, polévka také. S Toníkem a Marketič jsme k chatičce sjeli po lesní cestě širokým obloukem, Hof, čtvrtý člen našeho týmu se rozhodl pro přímou telemarkovou krasojízdu po zaváté minisjezdovečce.

Na Alfrédce jsme pojedli polívku, dali pivo a džus a pokamarádili se s jednou starší běžkařskou dámou, která byla velice vtipná. Potajnu i veřejně jsem pokukali na pěkné holky, kterých na běžkách jezdí čím dál tím více. Měli jsme se v hospůdce (ta hospoda je fakt malá) setkat s mojí maminkou a otcem, jenomže jim cesta z Mravencovky trvala moc dlouho, vyrazili jsme jim v ústrety. S rodiči jsme se potkali na pláni, těsně před sjezdem na Mravencovku.

Sjezd od rozcestí za Alfrédkou na Mravencovku je dlouhý zhruba 2km a je běžkaři přímo milován, protože není příliš náročný, ale na druhou stranu lze celou sjížďku absolvovat ve v relativně vysoké rychlosti. Sjezd mě moc baví, nahoře jsem se malinko rozbruslil, abych měl co nejvyšší rychlost a předjel jsem všechny kamarády i Marketičku, v zádech jsem měl Hofa. Cestou jsme míjeli ty, kteří se zatím dostávali nahoru. Velké překvapení nastalo, když jsem se vyřítil z jedné zatáčky zhrub v polovině sjížďky. Najednou přede mnou na vzdálenost 10m stáli dva chlapi a jeden klučina, roztažení přes celou cestu. Měl jsem na výběr. Buď spadnu, nebo se je pokusím objet po sněhovém ?mantinelu?, nahrnutém kolem cesty. Okamžitě jsem si vzpomněl na deset let starý zážitek, který se odehrál o několik set výškových metrů výše. Při mé snaze chlapy objet, udělal v poslední chvíli hřmotný chlap úplně na kraji krok na sněhový mantinel aby mi uvolnil cestu mezi nimi. Na tenhle nečekaný pohyb jsem už zkrátka neměl čas zareagovat. Stihl jsem pouze instinktivně vystrčit rameno a nabral jsem chlapa, jako horu do žeber. Zákrok, za který by se nemusel stydět ani špičkový ragbán měl za následek zhruba třímetrový let vzduchem a následný pád do sněhu na hranici lesa a srázu dolů. Hof se nám naštěstí stihnul vyhnout, taktéž následně Marketič. Byl jsem celkem otřesen, a lyžemi jsme se propletli do jednoho svazku. Chlap pořád omluvně blekotal, aspoň pochopil, že celá situace je jen a jen jejich vinou. Rozeštvaně jsem kontroloval celé tělo, zda někde debilně nekrvácím a snažil jsem se z nepohodlné situace nějak vyhrabat. Velkým štěstím bylo nastražení ramene, zdemoloval jsem tak žebra chlapa a ušetřil již naražená žebra svá. Po chvíli, když jsem zjistil, že mi kromě bolavého ramene fakt nic není, jsem se zvedl a dojel nasraně dolů na Mravencovku, kde jsme se všichni počkali a sešli.

Když jsme dolížděli posledních několik málo kilometrů k ?Vyhlídce?, kde naše společné běžkování končilo, povídá mi Hof: ?Nechcu ti nic říkat, ale máš zlomenou běžku!? Říkám si, ?co to mele, vždyť je O.K.!?, zkoumaje za pochodu levou lyži od patě ke špičce. ?Ta ne, ta druhá...!? Podívám se a fakt! Dořiti, moje krásné závodní MADSHUSky! Pravá špička lyže se jen tak tak drží na skluznici, sklolaminátové ?tělo? lyže je rozlámané, na padrť!!!

I když jsem si opakovaně říkal, že nemá cenu truchlit pro věc, že zlomená noha by bolela více, mých milovaných lyží je mi moc líto. Koupil jsem je v bazaru za pár šupů, jako dosud nejeté závodní lyže. Zažily se mnou mnoho přechodů Jeseníků i výlety do Beskyd, také se mnou jely na střeše vozu několik tisíc km až do Norska na jarní lyžování v roce 2011. Včera jsem byl na obhlídce nových lyží a už teď jsem nasraný z těch keců prodavačů, kteří mají dojem, že můžou školit mazáky. Mám vybrané jedny ATOMICy za necelou čtverku, sportovní lyže na klasiku i bruslení a dokonce mi slíbili zdarma přemontování vázání z mých starých lyží. Ale už teď se na mě chystají, jak mi budou nutit na nové lyže nové vázání a s tím i nové boty. A mi už je teď jasné, že pokud budou moc tlačit na pilu, pošlu je správně po Ostravsky do řiti a bude popiči...

Bohužel jsem ovšem v časové tísni, do víkendu lyže potřebuji...

No dobře, tak 16 minut.