Plně objektivní žebříček české pop-musicNějakou dobu se nad tím už zamýšlím, a konečně přezrála moje frustrace a zhnusení únosnou mez, tak jsem se konečně rozhodl si to hodit na papír do přehledného pořadí, abych už měl pro jednou jasno. A o co jako že jde, ptáte se? O můj soukromý žebříček odpornosti, míry nevkusu, stupiditě textů i ohavnosti melodií v tom našem šoubyznysu. Upozorňuji, že v textu budou pravděpodobně použity vulgární výrazy a bude ventilována značná, ale objektivní nenávist ? podle toho jak moc se u psaní rozpálím a naseru. A ano, už jsem v práci včera kapku nudil (sepsáním textu a dokončením doma jsem ale zaměstnavatele okradl asi jen o hodinu času, tak rychle to ze mně jelo jak namaštěná kupa hoven o které bude řeč v samotném žebříčku).
Dlouho jsem byl přesvědčen o korunovaném králi zmrdimírovi Krajčovi (vše z osobní známosti), kdy jeho zpičené podbízivé sentimentální zjebmelodie o kapkách deště a atentátech v prdeli občas nejde dostat z hlavy, ale objektivním srovnáním s ostatními intrprety a jejich otřesným vřískáním o ničem z toho Riško nakonec nevychází až tak špatně. No co se dá dělat, chci-li sepsat naprosto objektivní všeobecné posouzení, nemohu Riška dát na první místo.
Ono ostatně sestavit takový žebříček je dost těžké samo o sobě, ne z nedostatku materiálu, právě naopak, většina české produkce je ultrabraková, problém je analyzovat jemné nuance a dát tomu jasné pořadí, s přihlédnutím k tomu, že navíc většina těchto ?celerbryt? si ani písničky napsat sama neumí a jen jako prázdné nádoby intrpretují srágory kdovíkoho (například ?dvorního skladatele? Venduly Svobody;-)). Samostatnou kapitolou pak je ultrakapitálnímegazmrd Janda, který se svou zlodějsou partyjou zvanou OSA (zla) chce ještě za veřejné vysílání této pokleslé a prázdné produkce od nebohých výčepních a hoteliérů prachy. By mě zajímalo, kolik dostane takový Majkl Džeksn za pouštění Blekorwajt u nás na Zámečku. No nic, však se mu za to taky dostane místa v žebříčku ? a pořádně ostrý kůl v pekle, zmrdovi.
No nic tak jdeme na ten objektivní žebříček, který je prost veškerých osobních pocitů a subjektivně zabarvených impertinencí. Čistá profesionální práce, tak jak jsme ji zvyklí vidět u nejserióznějších médií dnešního veřejného prostoru. Žebříček je pak objektivně ovlivněn celkovým přístupem, vystupováním a aktivitami dané celerbryty a je platný k dnešním dním.
Mimo žebříček uvádím nadčasového
Karla Gotta, jehož písně se mi sice vůbec nelíbí, ale to je prostě borec, který si nezaslouží být v jednom pytlu se zbytkem té popkulturní špíny. Navíc, když nemá strach ze zesměšnění a má odvahu prohlašovat veřejně taková tabu: (
ZDE ), nemohu před ním než smeknout. Taky určitě nevzpomenu všechny, tak proto mějte pochopení a trpělivost, třeba se časem žebříček rozkošatí, aby pokryl celý záběr.
1. Tento prestižní post, po dlouhém a kriticky objektivním poslouchání získává...(wait for it)...
Petr Kolář, ano, tento nevkusný uječený pudl má tu odvahu vřískat, že by mu snad někdo něco záviděl, kokot! Převzané texty od zmíného Venduly přezpívává s frenetickým amokem až k nebeským výšinám. Jak to někde slyším, tak mě osypává, omítka odpadává ze stěn, v autě okamžitě přelazuju. Vrchol otřesnosti a hnusu, texty naprosto mimo realitu a bez hlubšího smyslu. Chcípni zmrde!!
2. Na druhém místě se umístil zpěvák a jeho čupr kapela, no nevím ani jestli ho lze takto nazvat, spíš je to pozérská manekýnská nula, která přezpívává cizí písně a když už má něco svojeho, tak je to tak otřesné, o ničem a nicneříkající, že by se jeden radši napíchl na kůl. Pokud by tuto kardinální meganulu nenechal tatíček békat ve svém pořadu, nezazpíval by si ani na veřejné carusošou v Horních Domaslavicích. Ano, asi tušíte, jedná se o
Davida Krause a jeho skupinu
skupina Davida Krause. Tento do sebe zahleděný debil nemá ani tolik soudnosti, aby si ten svůj ansámbl, který se na jeviští krutí vždycky jak by hráli pro vyprodaný stadión, pojmenoval nějak jinak než po sobě. Totální nula, bez kouska talentu, vkusu a sebereflexe, rozmazlený parchant veřejně známého fotra. Vzhledem k nulové produkci ho naštěstí asi nikde nahrají a jak jo, tak to nepoznám, což je jeho jediné plus! Chcípni ty zbytečná mrdko!!
3. Další v pořadí je megacelerbryta
Hélenka Vondráčků, která se snaží vyhrát boj s časem, ale má to marné holka. Její písně, z větší části z produkce Venduláka a zpívány převážně z playbacku, jsou opravdu otřesné, ale místo tak vysoko v žebříčku si zasloužila především svou zpupnou arogancí, o které se snad zde nemusím rezepisovat.
?Dlouhá noc a tak brutální smrad
není to Helenko z tebe snad??
Nepřeju ti nic zlého Helenko, příroda už se sama brzy postará.
4. Další v pořadí je uskupení, jemuž se zdráhám dát označení skupina, natožpak hudební. Tito tři vyžraní a vypatlaní čuráci, kteří vykradli a ?zremastrovali? snad každý český song, ale dokážou rozproudit nejednu vidláckou zábavu a lidi v opilosti se pak chovají ještě trapněji než normálně. Asi už tušíte, že se jedná o
Maxíky, ano, jede jede mašinka! Osobně bych uvalil všeobecný zákaz hrát jejich převzatou produkci, kterou tak necitelně znásilňují naši lidovou tvorbu. Kluci, já vím, love jsou love, ale kapku rozumu!! A bacha na tu mastnou obezitu nebo vás to zabije!!
5. Dalším v řadě je už zmiňovaný zmrdijeb
Petr Janda a jeho
Olympic, který už asi 70 let obšťastňuje Želvou a Klíčema do kanálu české buřtpivní obecenstvo a jejich písně už takzvaně zlidověly. Kdo se má na to koukáát?? K jeho písním je třeba dát k dobru, že jde o vlastní produkci a nebýt jejich vlezlosti, daly by se i akceptovat, určitě aspoň tedy před 30 lety. Co se akceptovat nedá, je jeho osobní angažovanost a vedoucí pozice v OSE zla. Chcípni kurvo!!
6. Myslel jsem, že tito kluci se dostanou výše, ale vzhledem k pestrosti české popprodukce obsazují až šesté místo, ano asi tušíte milá Kláro, jsou to
Chinaski. Každý song jeden jako druhý, texty naprosto vyprázdněné o tom, jak by se kluci nejradši flákali a čuměli na baby. Nic jiného jim evidentně nejde. Naprosto signifikantní hudební balast, zaplavující svým nevýrazným tendenčním stylem český éter. Nesmírně otřesné na té jejich nudné muzice je, že stejně jak mravenec pupenec kyselinou leptá, ty jejich sračky leptají mozek a nevýrazné ryfy s bezobsažnými texty si pak člověk třeba zpívá hned jak se probudí po ránu ? a to umí den pěkně zkurvit a zvyšovat míru nenávisti. Kluci, jste mladí, nechcípejte, ale už nehrejte a stáhněte všechny ty hovna co jste nazpívali, z vysílání!!!
7. Dalším megasrágorem v pořadí je
Žlutý pes. Jediným protagonistou z tohoto obskurního tělesa, kterého bohužel znám, je vyplešatělý hipísák, který zamrzl v rádobydisentu, kdy vařil guláš s ochucovací kašičkou na opulentních chlastačkách s ikonou morálního úpadku, za peníze ze zahraničí pro disidenty, kteří skutečně trpěli ve vězeních. Viděl jsem jak tento ?guláš? vaří s naší přední gastronomickou ikonou, Jirkou Babicou, kde neopomenul v každé druhé větě vzpomenout pana bývalého prezidenta a jací nebyli čuprkámoši a co to nebylo za čuprbouráka. Bylo to k zblití ještě víc než ten hnus, co tam spolu ukuchtili. Ucajdané melodie, utahané texty zpívané mentorským hlasem, v kombinaci s úchylkou na barvy všeho druhu, dělá z této parodie na hudbu smrtelně nudnou kombinaci. Pozor v autě, hned přelaďte, hrozí akutní nebezpečí usnutí a vážné nehody. Hejmo, nesnáším ten tvůj namyšlený rypák, chcípni zmrde!!!
8. Další megacelerbrytou, bez které se neobejde ani jedno vydání Blesku, Aha, Šípu, Rytmusu bez tebe, Chvilky pro tebe, Moderního zahrádkáře, Uhlíře, Vlasty, Štrykujeme s Martinem, Cosmopolitanu, Vaříme s Jiřinkou, TopStar magazínu, V.I.P. zpráv a Ženy dnes je naše nejznámější nezpívající zpěvačka
Ivetka Bartošová. Bohužel neznám asi žádný její song, ale její vehemece, s kterou se snaží na sebe upozorňovat mě naplňuje lítostí k této nesvéprávné pipince. Zčásti za to nemůže, ale z velké části ano. Ani nevím, jestli je teď na odvykačce, na protidrogovém, na psychině nebo šuká v Itálii, odkud pojede rovnou na psychinu. Ale česká V.I.P. scéna by bez ní nikdy nebyla to co je. Zvláštní kapitolou související s Ivetkou, která je však nad rámec tohoto skromného objektivního zamyšlení, je pak její bývalý
Jirka Pomeje. Z toho vymaštěného imbecila s nosem nahoru, by aji ty prasata řygala, kdyby ho musela žrát. Nechcípej Ivetko (Pomeje, ty klidně zdechni a hned!!), bo o čem by psaly nejčtenější naše plátky?
9. Na deváté místo se konečně dostal můj dlouholetý bývalý známý a hrozný pičus
Riško Krajčo a jeho čupr kapela
Kryštof. Tendenční vlezlé melodie a texty, které se tváří, jakou nemají nadčasovou vnitřní hloubku jsou snad to nejotravnější po Chinaski, co produkce dnešních dní může nabídnout. Ano, je to lepší než čínské lyže, kdybych neznal toho chuja kdysi osobně, možná by se do žebříčku nedával, ale v rámci naprosté objektivity musím říct, že si umístění zde naprosto zaslouží! Riško už prosím žádné nové album, nerob ostudu temu Havířovu!!
10. O Desáté příčce jsem dlouho uvažoval a musím ji podělit mezi více uměleckých ikon, jako první si ji vysložila
Illonka Csáková, jejíž výkony v Lauře a jejích Tygrech byly ještě co k čemu, na sólové dráze se holce už holt tolik nedaří, kyble, nekyble. Nic osobního Ilčo, ale jak slyším že to tvoje léto je šílený, tak záda nemám nebo je mám z tebe tak spááálený, až se červenááám a že to vůbec nevadí si myslíš jen ty!! Nezpívej už prosím nikdy a nikde ty smysluprosté srágory ? a ani nemluv!! Dalším fešákem, kterého jsem dlouho zvažoval, protože mu nelze upřít osobitý styl a je svým způsobem a svému publiku ikonou, je
Míša David. Přece jenom ty bezpohlavní sračky, které za ty roky vypustil jsou opravdu morovou zkázou, takže nic osobního, stejně jako v případě dalšího protagonisty moji nevolené soutěže, kterým je už zesnulý
Peťka Muk a jeho židovskými symboly protkané kapely, které fanatizovaly spolužačky na základce. Začež jsem mu kapku vděčný, bo jak holky klečely v transu, tak jsme jim mohli šahat na kozy. Ale uslintaná a nudně rozvláčná produkce mě nutí zakončit adekvátním, Peťko, už ani muk!! Poledním je pak
Danek Landa, jehož kryptofašounské sračky ve vojenském rytmu jsou vlezlé přímo odporně a nic mě nenasere víc, než když mi z hudební paměti někde na horách vyleze na povrch ?Dva páry těžkejch bot?. Ať tě Kryl straší do konce tvých dnů!! Chcípni nácku!!!
Tak to by zhruba bylo, žebříček je funkcí času, takže se možná časem změní nebo rozšíří, je jisté, že krom věčného a božského Káji se sem nikdy nedostane např.
Dalibor Janda, protože jeho chraplavé ?Kajzje caum noc? nebo ?Kola se točí dál? jsou prostě nesmrtelné. Taktéž
Pavel Bobek, kterého poslouchala mama, když jsem byl děcko. Je tu taky spousta starších interpretů, kteří se poslouchat nedají, ale jejich výplody nezaplavují prostor v tak smrtelném množství, abych na ně musel reagovat. Přivítám samozřejmě všeobecnou debatu a vaše soukromé žebříčky těch našich umělců.
