kadak
*new*
19.04.2013 18:32:23 ( 66367 )
Krátká historka, čilipříběh z práce
Děláme zakázku pro OKK. Kolega tvrdí, že OKK zaměstnává samá "havířiska" a myslí to pejorativně. Bohužel, občas mu musím dát zapravdu, hlupáky a křupany se to zejména ve vedoucích pozicích tohoto podniku jen hemží. Jeden z nich, se kterým musíme již léta obcovat, je hrdým nositelem jednoho klasického židovského jména. Protože nechci být konkrétní, budeme mu říkat Roubíček.
Roubíček je klasické "havířisko" v tom smyslu, jak to nerad vnímám a jak to kolega myslí. Je to právě ten křupan a hodně hlupák. Normálně mluví klasickým ostravským dialektem, tak jak už skoro nikdo němluvi a jak mluvil třeba můj děda. Protože je na "velitelské" pozici, občas se snaží mluvit spisovně, ale přes ty jeho "ostravske pysky" mu to neide, kura vubec, bo to neumi.
V roce 2009 jsme dodávali část zařízení s ventilátorem. Odborná péče údržbářů, kteří odstraňovali led z mašiny přehřátou parou způsobila, že se voda dostala do motoru ventilátoru, jehož izolační stav klesl natolik, že se frekvenční měnič rozhodl odstavit celou technologii. Přestože chyba byla jednoznačně na straně provozovatele, rozhodli se chlapci, včele s panem Roubíčkem, že nám tu vodu v motoru "nacpou do bot"! Když jsem po právu reklamaci dopisem odmítli, pan Roubíček se rozhodl situaci zvrátit telefonátem:
"Pane ynžeňyre, takže vy si pro ten motor něpřijedete? Rozumime tomu zde, tady s kolegama takto spravně? Takže vy ste se na nas,... vy... vy ste se na nas... vy ste se, nebudete reflektovat na naši reklamaci? Dobrá, kura jak chcete, jak chcete! Bo ezli ste se na nas vysrali, tak si tu už pane ynženyre nezašrubujete ani šrubek...!"
A tak začalo naše přátelství. Přes nástrahy, které nám dlouhodobě uskupení kolem pana Roubíčka stavělo do cesty se nám letos do jejich podniku povedlo prodat jedno zařízení. Včera jsme se chystali mašinu předat do zkušebního provozu. Zasedla "komise", cca deset lidí, za nás jen já a kolega. Vše probíhalo dobře, do chvíle, než kolega přiznal, že jsme nestihli seskládat potřebnou dokumentaci. To byla voda na Roubíčkův mlýn. Přestal podřimovat, ujal se slova a zlostně na kolegu koulel očima, chystaje se přerušit předávku a tím si vyřídit mnohaleté účty za odmítnutí reklamace motoru:
"Paně ynžeňyre, a přesně to! To je váš uhelny kamen!" vykřikl.
Všichni zmlkli a dívali se na sebe. Roubíček si uvědomil, že řekl úplnou blbost a začal koktat:
"To je váš úraz kamene, uhlí, úraz. Kámen! Kámen, úraz kamene!"
To je váš kámen úrazu!" Špitl jeden jeho kolega... a byl pokoj.
Jak se Roubíček rozjel, tak skončil. A protože na správné spojení nakonec nepřišel, Roubíček už vážnost nezískal a předávku nepřerušil.
A tak to někdy bývá, že důvody podružné, překryjí ty důležité - chybějící dokumentaci ve stínu "uhelného kamene" už nikdo nezmínil... Protože kdo chvíli koktal, už koktá opodál...
