Janusz A. Zajdel - Vynález profesora van Troffa
Zajdel byl borec, tohle sociální sci-fi je opět výbornou knihou, ze které navíc jde cítět více než z jeho jiných děl, že byl vědcem. Použil podobný motiv jako v Limes inferior, kdy lidé žijí pouze ve městech a veškerá okolní půda je využívána k zabezpečení jejich životních potřeb. Tím ale podobnost končí, máme tu úplně jiný příběh, jinou fabulaci a spoustu lidskosti a lásku doslova na věky. Je to opět psáno ich-formou přes deníky několika lidí (to mi připomnělo, že si musím sehnat a znovu přečíst Deník ztracený ve vaně od Lema) a hlavní hrdina se hodně zaobírá vlastním nitrem, výčitkami a nadějemi. Autor respektoval fyzikální zákony a perfektně je implementoval do děje. Je to neskutečně čtivé a místy dost napínavé. Mám pocit, že autor šel i více do hloubky, zaujaly mě především dvě takové pasáže, které si dovolím zde ocitovat:
?Další verze byla téměř ideální, jenže neuskutečnitelná, což je imanentní vlastností každého ideálního řešení? ? což dle mého zcela sedí třeba na takový komunismus. (A to nevím co je imanentní;-))
a
?Jak úžasně důslední jsme byli vždy v realizaci našich plánů ? my, lidé spjati s technikou, vědou, pokrokem...Nedovedli jsme ovšem stanovit pro své počínání rozumnou mez.?
Zajdel je autor, jehož tři knihy co u nás vyšly doporučuji kudy chodím a jelikož on napsal těch románů ještě kapku více, nezlobil bych se, kdyby toho u nás vyšlo více. Skvělé!!
Zajdel byl borec, tohle sociální sci-fi je opět výbornou knihou, ze které navíc jde cítět více než z jeho jiných děl, že byl vědcem. Použil podobný motiv jako v Limes inferior, kdy lidé žijí pouze ve městech a veškerá okolní půda je využívána k zabezpečení jejich životních potřeb. Tím ale podobnost končí, máme tu úplně jiný příběh, jinou fabulaci a spoustu lidskosti a lásku doslova na věky. Je to opět psáno ich-formou přes deníky několika lidí (to mi připomnělo, že si musím sehnat a znovu přečíst Deník ztracený ve vaně od Lema) a hlavní hrdina se hodně zaobírá vlastním nitrem, výčitkami a nadějemi. Autor respektoval fyzikální zákony a perfektně je implementoval do děje. Je to neskutečně čtivé a místy dost napínavé. Mám pocit, že autor šel i více do hloubky, zaujaly mě především dvě takové pasáže, které si dovolím zde ocitovat:
?Další verze byla téměř ideální, jenže neuskutečnitelná, což je imanentní vlastností každého ideálního řešení? ? což dle mého zcela sedí třeba na takový komunismus. (A to nevím co je imanentní;-))
a
?Jak úžasně důslední jsme byli vždy v realizaci našich plánů ? my, lidé spjati s technikou, vědou, pokrokem...Nedovedli jsme ovšem stanovit pro své počínání rozumnou mez.?
Zajdel je autor, jehož tři knihy co u nás vyšly doporučuji kudy chodím a jelikož on napsal těch románů ještě kapku více, nezlobil bych se, kdyby toho u nás vyšlo více. Skvělé!!
