no zručný jsem majstrtotal;-) A porobit to asi z lilku cosi chcu;-)
no zručný jsem majstrtotal;-) A porobit to asi z lilku cosi chcu;-)
Máme firemní akci, UFF!
BLATCE5 zakládal jsem dnes v 14.02
Ze zřejmého důvodu, kterým je jeden nudnější příspěvek než druhý, druhý než třetí a čtvrtý nejnudnější, jsem se rozhodl Vám napsat příběh. Příběh natolik uvěřitelný, že je to dokonce pravda:
Kdysi v pátek v 9A, v zimě roku 200x jsme se domluvili. Já, Ráchel a Toník, že se projedeme na běžky. Z Kopečka na Pohořany a dále co nám síly budou stačit. Nečekaně síly došly záhy, u třetího rumu, na Pohořanech v hospodě. Přeci jsme museli připít Kateřině N. k jejímu úspěchu, když myslím získala nějaký cenný kov na nějakém tom mistrovství. Těžce se nám sjíždělo z pohořanského kopce směrem na Posluchov, ale zvládli jsme to, bez větších potíží, jen z drobnými karamboly. Naneštěstí naše tříčlenné družstvo v Posluchově narazilo na mnohem početnější skupinu lyžařů z Mariánského Údolí, kteří po nás chtěli, aby jsme to v posluchovské hospodě všechno vypili. Náš hrdinský čin, byl u mne osobně, odměněn ztrátou telefonu a naraženou kostrčí při marné snaze sjet téměř třicetistupňové klesání z Posluchova do Mariánského Údolí na zastávku ČD. Tento kopec se v zimě skoro nedá sejít pěšky, natož na opilých běžkách. Na vlakové zastávce se Ráchel oddělil. Sice nás s Toníkem neustále vábil a lákal k „Potkanovi“, ale my jsme byli pevní a odolali jsme. Navíc jsme neměli peníze. Na olomouckém nádraží jsem se loučil s Toníkem, když najedou, objevil jsem v kapse sto slovenských korun. Rychle jsme je vyměnili za ty české a hurááá na Rampu. Na Rampě ještě nějaké to pivo, pak krátké rozloučení a pěšky s běžkami v rukou domů. Po velmi náročném přechodu několika ulic a dvou parků, zcela bez sněhu, jsem došel k jednomu z menších olomouckých nádraží „Olomouc - Nová Ulice“. Když jsem chtěl spořádaně přejít přes přejezd, který je hned vedle, rozblikala se červeně bimbající výstražná světla a kde se vzal, tu se vzal, nákladní vlak mi zahradil cestu. Stál tam a nechtěl se hnout. Přejezd blikal a zvonil již několik minut. Rozhodl jsem se tedy: „Ten vlak přelezu na druhou stranu, přece na tom nic není,...“
V tu chvíli přijíždí auto k přejezdu. Za volantem sedí Jindra K. se svou přítelkyní Lucií. Přejez začíná červeně blikat, zvonit. Nákladní vlak zastavuje na přejezdu a z násypného vagónu s uhlím vystupuje úplně opilý běžkař z lyžemi a hůlkami v rukou. Řidič otvírá okýnko a volá: „Kurva brácha, co to zas je? Odkud jedeš vole?“
Na letišti v německém Norimberku málem zemřel na otravu alkoholem čtyřiašedesátiletý muž, jenž u bezpečnostní kontroly před vstupem do letadla požil najednou litr vodky. Než aby láhev s destilátem předal agentům, jak velí nové předpisy v letecké dopravě, vypil ji raději do dna.
Podle místní policie pak nebyl schopen ani stát, natož jinak fungovat. Přivolaný lékař konstatoval možnou otravu alkoholem a nechal pasažéra hospitalizovat.
ODA NA RUM:
Plachetnice nikdy vice
spal jsem dlouho a to sice
dvanáct hodin minut třicet
teď mě bolí makovice
z huby jede popelnice
a chytrý jsem převelice
Po | Ut | St | Ct | Pa | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
28 | 29 | 30 | 31 | 01 | 02 | 03 |
04 | 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 01 |