A tak jsme jeli na festival Nowa Muzyka v Polsce. Konkrétně v Katowicach.

Celý předcházející týden jsem byl na služebce, tak jsem měl strach, abych to do OV a následně do Katowic nějak rozumně stihnul. Naštěstí jsem se dostal do OV včas. Kamarád Gappak mě vyzvedl a už kolem čtvrté jsme mazali po dálnici D1 kolem Bohumína na polskou autostrádu.

Festival se nacházel asi pětset metrů od dálnice, takže najít jej nebyl v dnešní době dží-pí-es žaden problem. KunU a jeho kumply Bogdana s Mirou jsme našli tež hned, akurat nebylo kde zastavit, bo aut kolem jak najebanych. Nakonec jsme zastavili na parkingu pro oficiální kemping ? pole namiatowe - pro festival, na kterém stálo max 15 aut. Na namiat (stan) jsme se rovnou vysrali a rozbili jsme tábor ve voze. Mondělo má větší ložnou plochu než naše postel doma...

Parkoviště pro ?pole namiatowe? bylo strategicky umístěno u jakéhosi mega obchodního centra, takže o WC, wi-fi a základní potraviny (číňan) bylo postarane. Ihned po využití všech zmiňovaných služeb, které centrum nabízí, jsme se i s pseudo-ledničkou, která byla plná šťavnatých 12° pěnivců a dvou myslivců vydali směrem ke vstupu na fest, ke Kunovi a jeho melody boys. Konzumace začala pozvolna, ve skrytu Mirova Renaultu Scenic.

Začalo se stmívat a k již otevřené lahvince jakési ne příliš známé whisky přibyla i lahvinka tuzemské brandy ? lahvinka s ?lidskou tváří? - myslivec. K nabízeným laskominkám jsem přistupoval poněkud zdrženlivěji, než kolegové, proto jsem se mohl stát tajným pozorovatelem dění. Na festivalu pomalu začínal hrát první interpret, který nás přirozeně vůbec nezajímal, raději jsme poslouchali koncert IDM muziky reprodukovaný systémem ?mobil ? ?blotus? - stereo repro na akumulátor? umístěný na střeše vozidla.

Najednou, kde se vzal, tu se vzal, objevil se Bob, mezitím se ztratil Gappák. Ten den jsme ho už neviděli, až nad ránem se znovu Gappák našel. Taky KunA zmizel a objevilo se Kunisko. A tak se stalo, že když šli kolem našeho ?úkrytu? za vozidlem policisté, tak na ně z nějakého pro mě neznámého důvodu Kunisko přátelsky zavolalo Ej sí ej bí. (Myslel to dobře ? Always Carry A Bible) Přátelské zvolání policisty zaujalo. Aby nás ani náhodou kluci policajtští neminuli, pozdravil je Bob roztomile: ?Helou Bojs!!!? A tak a místo toho, aby ti psi (polské lidové označení strážců zákona) v poklidu prošli kolem, začali se zajímat, proč pijeme na veřejnosti v zemi, kde je to pod hrozbou ?gumoléčby? a přísné pokuty zakázané.

A tak bylo o první drobný adrenalinek celé akce postarané. Naštěstí ti co kontakt s policií způsobili, policisty také ukecali. Následně se tím pak (zejména Kunisko) chlubili, jak to fajně zařídili,... Docela jsem se tím pobavil. Následoval přesun na fesťák, bylo už kolem půlnoci a lístky stály něco kolem litru, tak jsem si říkal, že je blbé celý fest prosedět u auta před vstupem,...

Po cestě se Bob z naší skupinky sem tam utrhl a ládoval do kolemjdoucích přes veškerá nařízení a zákazy a městské vyhlášky ?original czech brandy?. S lidmi komunikoval asi v sedmi jazycích, z toho polovinu ještě nikdo nevymyslel nebo neobjevil ? nicméně to (jako téměř vždy) fungovalo. Dokonce s sebou přitáhnul dvě pěkné Polky, se kterými jsem si po cestě pěkně povídal, až do chvíle než se odněkud ze tmy přiřítilo Kunisko a zakřičelo něco jako: ?Madrfakr, buhehehe blll? (cca 30s). Dál se s námi děvčata nebavila a raději se ztratila v davu, čemuž se doteď divím...

Po nezbytném opáskování zápěstí a lehké kontrole u vstupu jsme vtrhli do víru dění. Byl jsem ohromen množstvím lidí a celé mě to začalo srát, první úvahy mě vracely zpět směrem k lahváčům a autu. Nakonec jsem proměnil 60zl za místní kuponovou měnu překřtěnou na ?čaulíře? a úspěšně se všem ztratil. Od té doby jsem se po festivalu pohyboval úplně sám, pil odporné a studené pivo Carlsberg, ale i tak to bylo úplně parádní. Jon Hopkins nezklamal, u jeho vystoupení mi běhal mráz po zádech. Amon Tobin aka Two Fingers svým předvídatelným setem malinko ano, ale vše opět napravil ?koncert? L.F.O. - This is going to make you Freak! Mezitím jsem si vždy odskočil tu na nějaký ?hauzový setík?, tam na nějakou ujetou performanci s kytarama a klávesnicí,... Zajímavé, povznášející, krásné. Párkrát jsem potkal kamarády z OV a jednou i Gappáka (metamorfoval zpět díky Badyho sklíčku), který se pohupoval v davu v rytmu DJ house setu a stoupal všem okolním polákům na nohy,...

Po L.F.O. (vůbec nevím, kolik bylo hodin) jsem toho měl plné kecky a pln hodnotných zážitků jsem se vracel asi kilometr a půl do našeho dočasného útočiště, do Monděla. Po cestě jsem potkal Scénic, ve kterém spali naši přátelé z třinecka, kterí se tolik těšili na poslední koncert toho dne "Venetian Snares"...

Druhý den byl v očekávání a vůně příštích dobrodružství visela v chladné noční tmě, že se na ni dalo téměř sáhnout...

...konec první části...