Mám pro dnešek jednu, úplně kraťoulinkou čilihostorku.
Jedeme s kolegou autem po Ostravě a kolega zmáčkne tlačítko "ON" na autorádiu. Ozve se jedna z tragických skladeb, které má ve svém playlistu Radiožurnál. Po chvíli skladba dohraje a moderátoři se pouští do tlachání. Tak jako obvykle je moc neposloucháme, ale to tlachání nabírá na nezvyklé intenzitě a zachází do nezvyklých intonačních oblastí, skoro až švitoření, které se proměňuje na žoviální, vlezlý smích.
Oba zbystříme, co se to děje a kolega prohlásí:
"Co to kurva je? Oni jsou asi dneska ožralí, nebo co?!"
Já mrknu na displej a vidím digitální nápis "IMPULS" a povídám:
"Ne, nejsou ožralí, to je Impuls..."
Ano, přátelé, je to tak. Jedno z nejmainstreamovějších komerčních rádií působí jako "ožralý radiožurnál", který je i za střízliva seriózní asi tak jako portál iDnes - "kterému můžete věřit".
Tak vlastně nevím, jestli je to v kontextu výše zmiňovaném, stále historka humorná...
Jedeme s kolegou autem po Ostravě a kolega zmáčkne tlačítko "ON" na autorádiu. Ozve se jedna z tragických skladeb, které má ve svém playlistu Radiožurnál. Po chvíli skladba dohraje a moderátoři se pouští do tlachání. Tak jako obvykle je moc neposloucháme, ale to tlachání nabírá na nezvyklé intenzitě a zachází do nezvyklých intonačních oblastí, skoro až švitoření, které se proměňuje na žoviální, vlezlý smích.
Oba zbystříme, co se to děje a kolega prohlásí:
"Co to kurva je? Oni jsou asi dneska ožralí, nebo co?!"
Já mrknu na displej a vidím digitální nápis "IMPULS" a povídám:
"Ne, nejsou ožralí, to je Impuls..."
Ano, přátelé, je to tak. Jedno z nejmainstreamovějších komerčních rádií působí jako "ožralý radiožurnál", který je i za střízliva seriózní asi tak jako portál iDnes - "kterému můžete věřit".
Tak vlastně nevím, jestli je to v kontextu výše zmiňovaném, stále historka humorná...