Toto mě pobavilo - jedna "jakože" záporná recence na Apple iPhone 5, ale je to spíš popis mindráku jednoho týpka.
_____
Pocházím z velice chudých poměrů. Otec neviditelnej. Matka dost pila, dlužila nějaký prachy. Nějakejm pánům. Vždycky když přišel dopis se zelenym, červenym nebo fialovym pruhem tak se modlila. Kurvapanebože, kurvapanebože. Mattel se o nás moc nezajímal, takže jsem neměl kamarády. Měl jsem jen zelenou ponožku vycpanou jinou zelenou ponožkou a na ní našitý dva knoflíky, jakože voči. Na to v období transformerů a PS1 moc kamošů nesbalíte. Prostě jsem nikam nepatřil. Akorát k jihovistum,kam jsem patril, protože tam patrila matka. Vždycky jsem ale moc toužil nekam patrit. Vystudoval jsem autoklempíře. Mezi autoklempířema nevzniká zrovna sociální soudržnost, takže ani mezi autoklempíře jsem nepatril. Jenže já celou dobu nepatření šetřil. Abych si moh koupit ajfoun. Když nemáš kamarády, tak totiž utracis desne malo penez. Lidi co maj ajfoun jsou něco jako rodina. Jako byli jehovisti, ale nemusíš se tolik omezovat. Navíc obdivuju Stíva Jobse, kterej pořád myslel na lidi. Na to jak se maj. Co dělaj. Na co asi myslej. A tak. Jako Ghándí. Ale ještě víc. A pak se to stalo. Koupil jsem si ajfoun! Pět let šetření. A jako dobrý. Hejbátka. Mrdátka. Lidi čuměj, jakože ajfoun. Rádi si s tebou povídaj. Dokonce me poprove v ziote oslovila holka. Rikala, jeee, ty máš aaajfoun! Jenže po dvou letech novej ajfoun? A další. A ještě. TAkže muj ajfoun je najednou starej. Nikoho nezajima. A ja jako si mam kazdy dva roky kupovat ajfoun asi. A jako, když setrim 4 roky na jeden, jak si mam kazdy dva roky kupovat druhej. Kdyz jsem nikam nepatril, tak mi bylo lip lidi. serte na to..budte jihovisti. Hrajem tam taky hry. Dotykame se. A tak.
_____
Pocházím z velice chudých poměrů. Otec neviditelnej. Matka dost pila, dlužila nějaký prachy. Nějakejm pánům. Vždycky když přišel dopis se zelenym, červenym nebo fialovym pruhem tak se modlila. Kurvapanebože, kurvapanebože. Mattel se o nás moc nezajímal, takže jsem neměl kamarády. Měl jsem jen zelenou ponožku vycpanou jinou zelenou ponožkou a na ní našitý dva knoflíky, jakože voči. Na to v období transformerů a PS1 moc kamošů nesbalíte. Prostě jsem nikam nepatřil. Akorát k jihovistum,kam jsem patril, protože tam patrila matka. Vždycky jsem ale moc toužil nekam patrit. Vystudoval jsem autoklempíře. Mezi autoklempířema nevzniká zrovna sociální soudržnost, takže ani mezi autoklempíře jsem nepatril. Jenže já celou dobu nepatření šetřil. Abych si moh koupit ajfoun. Když nemáš kamarády, tak totiž utracis desne malo penez. Lidi co maj ajfoun jsou něco jako rodina. Jako byli jehovisti, ale nemusíš se tolik omezovat. Navíc obdivuju Stíva Jobse, kterej pořád myslel na lidi. Na to jak se maj. Co dělaj. Na co asi myslej. A tak. Jako Ghándí. Ale ještě víc. A pak se to stalo. Koupil jsem si ajfoun! Pět let šetření. A jako dobrý. Hejbátka. Mrdátka. Lidi čuměj, jakože ajfoun. Rádi si s tebou povídaj. Dokonce me poprove v ziote oslovila holka. Rikala, jeee, ty máš aaajfoun! Jenže po dvou letech novej ajfoun? A další. A ještě. TAkže muj ajfoun je najednou starej. Nikoho nezajima. A ja jako si mam kazdy dva roky kupovat ajfoun asi. A jako, když setrim 4 roky na jeden, jak si mam kazdy dva roky kupovat druhej. Kdyz jsem nikam nepatril, tak mi bylo lip lidi. serte na to..budte jihovisti. Hrajem tam taky hry. Dotykame se. A tak.