kadak
05.01.2013 15:08:03 ( 62543 )
Tak jsem včera byl se svým(i) žebry na traumatologii.
Zranění se mi obnovilo při "Vánočním fotbalovém turnaji ve fotbale" 26.12.12 v Grygově. Nevinná srážka s výrazně menším pupíkem od Sváči, než si spousta kamarádů pamatuje, znamenala můj konec i tak tristního vystoupení v turnaji. Ale hrála se už 3. třetina, takže to moc v té chvíli nevadilo. Ano, přesně tak, hráli jsme na třetiny, aby zrovna nehrající 3. družstvo nezmrzlo.
Žebírka slušně pobolívala i při před-silvestrovských výstupech na zříceniny v okolí Malína. Zásadní se ovšem jevila srážka s dveřmi našeho automobilu, kdy jsem si nejdříve dveře sám otevřel a následně do nich napochodoval, přesně hranou plechu na bolavé místo. Silvestr jsem strávil v krutých a trýznivých bolestech a veškeré činnosti jsem musel vykonávat, přidržujíc si bolavé žebra, takže jsem vypadal, jako bych neustále a pořád dokola sliboval "věrnost vlajce spojených států amerických".
Přes neustupující boest jsem se pořád nemohl donutit zajít k lékaři. Nahlodalo mne až emailovému vybídnutí Zuzky, která mi napsala email s hlavičkou "Výstraha" a textem:
JDI K TOMU DOKTOROVI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Okamžitě!
dnes!
:(
Stále nedokážu pochopit, jak mohla Zuzka vůbec tušit, že se budu snažit jako slizký úhoř lékařské prohlídce vyklouznout. No, nakonec se to i díky Marketiččinému dohledu a stálé bolesti zkrátka vyhnout nedalo.
Tak jsme včera přišli do areálu nemocnice. Ještě, že šla Marketič se mnou, sám bych se nikdy v tom zmatku nezorientoval. Placení (prý) "regulačního" poplatku přes automat, informační okénka, barevné čáry na zdech a na zemi ukazující cest k jednotlivým oddělením, zkrátka sec mazec. Až tohle budou jednou zkoumat archeologové nějaké budoucí civilizace nevím, zda mají šanci odhalit pravou funkci celého areálu. Spíš ne. Následně jsem dostal k vyplnění formulář, který měla asi padesát kolonek. Skoro žádné kolonce jsem nerozuměl jen těm, kde se mě dotazovali, zda až na to žebro bídně umřu, jestli se v mých ostatcích můžou vrtat studenti. Napsal jsem, že ano a doplnil jsem "beze všeho", podpis, rodné číslo.
Nakonec jsem se přes veškeré peripetie dostal až k rentgenu. A zde se nám stala veselá historka:
Přede mnou byla na řadě asi sedmnáctiletá dívka. Byla v čekárně s maminkou. Když měla vstoupit dovnitř, lékařka chtěla po pacientce podepsat, že není těhotná, aby mohla být ozářena rentgenem. V té chvíli se vzepjala matka a říká: "Těhotná není, to vám můžu dosvědčit, jsem totiž matka!" načež se rozesmála celá čekárna včetně paní MUDr. doktorky. Každý přeci ví, že matka je ta poslední, kdo se dozví, že je její sedmnáctiletá dcerka těhotná.
No a abych to neprotahoval, žebra jsou téměř v pořádku (dokonce teď i znatelně méně bolí), naraženina holt bolí, ale měl jsem s tím problémem jít hned! Protože jedna ze zásadních otázek pana doktora (stejně starý kluk jako já) byla, jestli náhodou neužívám nějaké léky na "ředění" krve. A že já jich kurva teď beru! Mohl bych totiž i po banálním zranění krvácet dovnitř, což je na piču a člověku to může zkazit třeba i celý den.
A proto zde zveřejňuji tento příspěvek, aby už nemohlo dojít k tomu, že se budu vyhýbat lékařské prohlídce, přenáším svou zodpovědnost za své zdraví na Vás, mé kamarády a přátele. U mě se totiž žádnému zásadnímu posunu k racionálnějšímu chování asi nedočkáme. Musíte mne, tak jako v tomto případě zkrátka k tom u doktorovi dokopat.
...příspěvek je věnován Zuzce a Marketičce, ze zřejmých důvodů
