Kutač:
http://radimvalencik.pise.cz/5063-kunstekova-analyza-kauzy-lithium-nejlepsi.htmlCo provedl ministr Havlíček?
Ministr Havlíček neukradl české lithium za biliony korun, jak populisticky tvrdí předseda ANO Andrej Babiš. Nevydal rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru ani povolení těžit. A ani nemohl – tato pravomoc přísluší Báňskému úřadu. Ten je sice podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu, které Havlíček řídi. Ale žádné takové rozhodnutí nevydal ani on. Havlíček se nepodílel se ani na žádných právních úkonech, které těmto rozhodnutím předchází. Na to je v úřadu moc krátce. Ministr Havlíček podepsal memorandum, které je čistě z pohledu vnitrostátních zákonů „cárem papíru“. Žádný český zákon ani obecně závazný právní předpis jeho sjednání nevyžaduje ani nepředpokládá. Dokonce jej k němu ani nezmocňuje. Na jejím základě australsko-americká společnost nemá žádnou možnost se u vnitrostátního soudu domáhat stanovení dobývacího prostoru ani těžební licence.
Memorandum je z valné většiny „snůškou obecných frází“ typu: „Cílem tohoto memoranda je usnadňovat a podporovat budoucí spolupráci v oblasti průzkumu, těžby a zpracování lithia až po finální výrobky.“ Nebo, že: „Účastníci smlouvy prohlašují, že jsou ochotni podporovat využívání a zpracování lithiových rud“. Či: „Spolupracovat s českými akademickými výzkumnými základnami na úplném zpracování lithiových rud“.
Problém však je v tom, že náš právní řád nesestává jen z Ústavy, zákonů a vyhlášek. A přímo aplikovatelných nařízení EU. Součástí našeho právního pořádku jsou i mezinárodní smlouvy, které Parlament ratifikoval. Jednou z nich je i Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi ČR a Austrálií podepsaná v Canbeře 30. září 1993. Existuje značené riziko, že australsko-americká firma využije tento dokument k nátlaku na budoucí vládu, aby rozhodla, že lithiovou rudu nebude těžit český státní podnik Diamo a zpracovávat nějaká česká firma, ale že těžba má být svěřena právě australsko-americké firmě European metal holdings Ltd. Firma může vyhrožovat mezinárodní arbitráží s tím, že se bude u domáhat náhrady škod za zmařenou investici. Lze čekat, že při tom bude argumentovat, že Havlíčkovo memorandum si investor může vykládat ve smyslu jejího článku 3 Dohody jako povzbuzení investice. Bude argumentovat, že na jeho základě vynaložila další prostředky, které byly zmařeny. Zvlášť když memorandum Dohodu o podpoře a ochraně investic výslovně uvádí.
Havlíček tedy vlastně firmě EMH vystavil glejt na vydírání budoucí české vlády.Glejt, který sice neopravňuje k těžbě lithia, ale je bianko šekem na „výpalné“ z těžby. V některých zemích jako Čína by za to byl po zrychleném soudním procesu procesu za úsvitu zastřelen. V některých zemích jako Saudská Arábie by takový ministr byl veřejně nabodnut na kůl. V Česku mu to nehrozí.
Když KSČM požádala o svolání mimořádné schůze, tak jsem přemýšlel o tom, co s tím poslanci vlastně mohou udělat. Zjišťoval jsem. jak by bylo možné se arbitráži vyhnout. Dohoda s Austrálií byla sjednána na 15 let. A lze ji tedy vypovědět s roční výpovědní lhůtou. Problémem však je, že ještě po dobu 15 let od jejího vypovězení jsou chráněny investice učiněné před výpovědí. Tudy cesta nevede. Moc možností poslanci nemají. Mohou Memorandum prohlásit za uzavřené v rozporu se zákonem, protože Havlíček k němu neměl zmocnění od vlády. A jako takovou ji prohlásit za neplatnou od počátku. Ani to však nezabrání firmě tvrdit, že mezi tím (za pár dnů) investovala do přípravných prací několik miliard. Nebo si na ně vzala půjčku. Škodám už úplně zabránit nelze, ale možná je lze omezit. Ale bude to hodně na hraně. A hodně bude závist na arbitrech. A s těmi má ČR zatím jen špatné zkušenosti.
Mimořádná schůze asi bude spíše veřejnou politickou popravou nejstarší české politické strany ČSSD. Strana, jejíž představitelé ve vládě spáchali něco takového a která do vlády vyslala takového ministra si však nic jiného nezaslouží.
