BACHA TO BUDE ASI DLUHÝ MEJL JAK CYP
Musím se, ve vší mě vrozené skromnosti, pochlubit s velkou poctou, kterou se mi dostalo, když mi po přečtení jednoho mojeho hodnocení na nejmenovaném webu napsal maila
Viktor Janiš, jeden z předních českých překladatelů, který mimojiné překládá
tadytohoto borce.Píše mi o osobních setkáních s autory, jací jsou, poslal mi také nějaké zatím u nás nevydané povídky (radost až na kost), a se začátkem jedné z nich se musím s Vámi rozdělit (na vyžádání za barel techa;-) bych mohl poslat celé):
Michel Faber: Brokolicový úhoř
?V bříšku,? řekla Bennyho maminka, ?ti žije brokolicový úhoř.?
Benny zvedl oči od vidličky s napíchnutou zeleninou a zamžoural na ni. Usilovně se snažil nevnímat čerstvé modřiny na matčině tváři.
?Ale jo,? usmála se a dál tou nenáviděnou hmotou zlehka pronásledovala jeho sevřenou pusinku. ?Brokolicový úhoř. Žije v tobě, stočený v žaludku. A chce jen jedno...? ? doširoka otevřela to druhé, nepotlučené oko ? ?brokolici.?
Benny zaváhal, znejistěl. Když byla jeho máma zbitá, často se dostala do téhle laškovně výhružné nálady. Škádlila ho, ponoukala ho, aby se jí vzepřel, a zároveň na něj naléhala, aby se choval jako hodný chlapeček. Někdy ho napadlo, jestli se v zápalu dobírání nenechá unést a nelže mu.
?Co je to úhoř?? zeptal se, ale dal si pozor, aby při tom neotevřel moc ústa a nedal jí šanci strčit mu ten zelený hnus do pusy.
?Je to ryba, broučku,? odpověděla a trochu spustila ruku s brokolicovou růžičkou, aby utišila jeho podezření. ?Něco jako velký, tlustý šupinatý červ. Ale tahle ryba nežije v moři. Žije ve vodě, která ti šplouchá v žaludku. Určitě někdy cítíš, jak se ti tam kroutí, ne??
Benny ztěžka polkl. Nezvládal odmítat brokolici a ještě si nevšímat několika věcí najednou: modřin na matčině tváři i hnusného pocitu, že se mu v bříšku něco plazí.
Jeho maminka pokračovala:
?Vydrží bez jídla celé týdny. Jen tam klidně leží, nic nedělá, ale nespí, rozumíš, jen čeká. Čeká na brokolici.?
Z protějšího rohu místnosti se tomu hlasitě posmíval nevrlý mužský hlas: ?Pche! Jen ho nech čekat, mladej!?
Bennyho matka manželův výkřik nevzala na vědomí. Orgie násilí ho vyčerpaly a teď se oddal televizi. Byl to jen žok starých hadrů a šedého masa osvětleného blikáním pořadu Na stopě.
Bennyho matka se naklonila blíž ke svému chlapečkovi a zašeptala: ?Ale nebylo by moc chytré nechat brokolicového úhoře čekat. Víš, on bez té brokolice zas tak dlouho nevydrží. Pak si začne zoufat.?
?A co dělá, když je zoufalej?? zeptal se Benny rozrušeně.
?Vyplave ze žaludku a jde ji hledat,? odpověděla jeho matka a vycenila zuby. ?Pak si prokouše cestu ven.?
Benny si všiml, že okraje několika matčiných zubů mají šarlatovou barvu, jako by je někdo obtáhl rudou fixkou. Jedna tátova rána napáchala nějaké škody uvnitř.
no je to brutal až do konce........