Diskuze o všem i o ničem
kadak
   *new*
29.11.2010 14:32:37    ( 43214 )
Jdu domů, páprlapá!!!
deus
   *new*
29.11.2010 09:49:21    ( 43196 )
Až se příště budeš se svou dívkou držet za ruce a sledovat romantický západ slunce, nezapomeň na poplatek;-)

Aktualizováno: Ženská hnusná jak noc vlastní slunce:-D
deus
   *new*
29.11.2010 09:39:57    ( 43195 )
Mírov!
kadak
   *new*
29.11.2010 08:44:08    ( 43194 )
Berlin!
deus
   *new*
28.11.2010 19:40:07    ( 43183 )
Tihle dva čuráčci to nejspíš byli kdo pobodali v Ově děcka nožem. Nechal bych jim zahrát písničku od M. Tučného...
KunA
   *new*
28.11.2010 12:46:29    ( 43181 )
deus
   *new*
28.11.2010 10:48:44    ( 43180 )
Teď jsem slyšel reportáž o té soše Ježíše, co si v jedné polské dupje vytrčili.
"Nebyl to můj nápad, byl to nápad Ježíše, který mi o něm řekl" pravil polský farář. Na otázku, zda socha nespadne, odpověděl že ne, že to kontroloval jakýsi pan profesor (o to se halt Ježíš asi postarat nedovede).
"Věřící sem bude socha přitahovat kvůli víře, ostatní budou přijíždět ze zvědavosti a utrácet tu své peníze." Ježíš musí bejt fakt vodvázanej, o to mu určitě šlo:-)
KunA
   *new*
28.11.2010 08:15:50    ( 43179 )
pico to se mi snad zda???
http://www.referatyzababku.cz/
deus
   *new*
28.11.2010 00:22:45    ( 43177 )
Upletl bych provaz z konopí:(
jaryn
   *new*
26.11.2010 14:45:37    ( 43173 )
skqělí článek ondřej málem jsem spadl ze židle.... do předvánoční diety ti to, ale asi moc nepasuje a v novém roce aby jsi kupoval novou váhu na XXXL typy.... mě zase potkaly střevní potíže takže co jde do mně jde hned ven, ... můžeme na silvestra porovnat pupky, co ted máme Johanku jde to nahoru a to moooc....už je ze mně skoro docent
jaaja
   *new*
26.11.2010 14:26:13    ( 43172 )
jak dom?Snad jedeš do zahraničí,ne..?
kadak
   *new*
26.11.2010 13:32:45    ( 43171 )
3. 2. 1. du dom!
kadak
   *new*
26.11.2010 13:32:09    ( 43170 )
Bulharsko

Vyrazili jsme do Bulharska na jednání. Já, šéf a ředitel. Přes veškerá má doporučení se zvolila cesta autem s přespáním v Bělehradě. Vyjeli jsme v neděli ráno a Jiří se jal předčítat nám poznatky stažené z internetu. Děsil nás historkami o vykradených autech a zmlácených cestujících. Oba mí šéfové pořád opakovali: ?To bude hrůza, to bude hrůza...? Já jim oponoval, že tak to není, že to co tam píšou je extrém. Že stejně tak okradli kamaráda cikáni na Spiši a že mi vykradl někdo Feldu u nás na sídlišti. Nic to nepomáhalo. Jedeme někam na divoký Balkán bez pravidel....

V pondělí večer jsme se blížili ke Gabrovu, které bylo cílem naší cesty. Pouť jsme si rozdělili do dvou částí, v neděli večer jsme přespali v srbském Bělehradě o jehož krásách snad jindy. Gabrovo je asi padesátitisícové město východoevropského typu, plné panelových domů, jež nikdo zatím ne revitalisoval a ani v dohledné době zřejmě nebude. Rozpadající se zdivo několika přilehlých fabrik vrhlo stín do obličejů mých spolucestujících. Podle GPS jsme dorazili k hotelu, který nám objednala paní Jelena Petková, ředitelka Bulharské firmy, se kterou jsme měli následující den jednání. Hotel byl krásný. Mramor, obklady z keramiky, WI-FI, digitální TV. Záchody jedna báseň s automatickou voňkou a krásný sprchovací kout s možností koupání. Paráda. Prohlíželi jsme si naše pokoje a s uspokojením jsme hodnotili, že v tomto ohledu jsou Bulhaři více než uspokojiví. Bohužel se rozeznělo vyzvánění telefonu. Recepční mi ve sluchátku oznámila, že Miss Petková nás očekává za deset minut dole v recepci. Co může chtít? Den před jednáním? Zřejmě nějaký komplot, napadlo paranoidní Čechy.

Na recepci stály dvě ženy. Jelena je paní vyššího středního věku, s kudrnatou ovčí dekou místo vlasů, se sytě červenou rtěnkou na rtech a stříbrnými stíny na víčkách. Theodora je pohledné zhruba pětadvacetileté děvče, samá ruka samá noha. Potřásli jsme si pravicí a Theo prohlásila: ?Let?s go for the dinner!? Nasoukali jsme se do služebního offroadu Nissan a za několik okamžiků jsme vystupovali v místním obchodním domě, který byl plný svítících obchodů a restaurací.

Usadili jsme se ke stolu a Theodora se nás opatrně zeptala, zda si umíme sami vybrat. Nikoli zněla naše sborová odpověď a přenechali jsme právo výběru našim hostitelům. Zanedlouho číšnice donesly obrovský tác plný salátů na variace šopského salátu. Protože jsem se na začátku stolování zeptal, jak jsou na tom Bulhaři s chili papričkami, obdržel jsem ihned 4ks. Po šopáku následoval druhý tác, plný nějakého leča. Neskutečné množství vaječiny a zeleniny. Dýchal jsem zhluboka. Ředitel se ke mě naklonil a špitl: ?Snad Ondro nechcete dělat ostudu?!? Nadechl jsem se a už tu byl třetí tác. Tento byl plný dalšího zeleninového šílenství, spolu s bulharským chlebem a kousky ovoce, hub a masíček. S těží jsem byl schopen mluvit. Několik rakijí a pivo mi moc neulevilo. Jelena nelenila a poručila další tác, tentokrát šlo o různě připravená masa v různých omáčkách. Ke každému tácu mi číšnice přinesla ve speciální mističce chili papričky. Celý stůl mne pozoroval, jak je krájím, vkládám do úst a jak je polykám. Pomalu jsme dojídali ?masný? tác. tajně jsem si povolil opasek. Theo se nás zeptala, zda bychom si po jídle nedali zákusek. Spěšně jsme odmítli a těšili se na hotel. Proto nám číšnice každému v zápětí donesly obrovský dýňový koláč politý medem a posypaný lískovými oříšky. Chvíli jsem uvažoval o útěku, chvíli o své alergii na oříšky. Nakonec jsem s vypětím posledních zbytků sil do sebe koláč natlačil. Už konečně zaplatily, ujišťovali jsme se když číšnice odcházela... na hotelu jsme spěšně vypili několik velkých Jamesonů, ale trávení jsme tímto úspěšně neposílili.

Následující den mne probudila palčivá bolest při sezení na záchodové na míse. Sníst chili papričku mi opravdu problémy nedělá, takže pokřiveného výrazu v mém obličeji se při včerejší hodovačce nikdo nedočkal. Měli si počkat na ráno. Bylo to utrpení. Následovalo dlouhé jednání. Po jeho konci, vyčerpáním jsme podlehli svodům paní Jeleny a nechali se pozvat na oběd. Nikdo z nás netušil, že nejdeme do závodní jídelny, ale do místní mučírny s názvem Makedonská Restaurace. Přesto, že jsme předem avizovali, že chceme pouze něco lehkého, třeba pouze salát, Bulharky nadiktovaly obsluze opět několik druhů salátů, zelenin, předkrmů a masných mís. Mi, ke každému chodu donesli tři až pět papriček a Theodora na mě vždy mrkla, abych věděl, že nezapomněla na mou zálibu v papričkách. Když jsem si už říkal, že tohle přece není možné, holky zavelely a dva číšníci naráz přinesli špalek do něhož bylo zabodnuto něco, jako tříčepelý meč. Prostřední čepel byla vbodnuta do dřeva a na obou zbývajících viselo odhadem čtyřicet kilo masa. Málem jsme padli do mdlob. Pásek jsem si raději rovnou sundal, kalhoty jsem si tajně rozepnul před hodinou, ale co s tímhle masem? Vytáhl jsem si alespoň košili z gatí doufaje, že to pomůže. Nalil jsem do sebe další rakiji a abych neurazil, začal jsem do sebe soukat to zapičené maso.

Odcházeli jsme jako balóni. Já si pořád jednou rukou přidržoval kalhoty a měl jsem strach, že když si uprdnu, nebo ubrknu, tak exploduju, jako pán v Monty Pythonovském filmu Smysl Života. Dokutáleli nás na hotel a paní Jelena se nám omluvila, že s námi nemůže jít na večeři, protože odjíždí večer do Sofie. Bohužel slečna sekretářka Theodora dostala zřejmě pokyn nás zabít. Nejprve se s námi rozloučila a v zápětí dodala: ?Tak nashledanou v 19:00, stůl už je zajištěn...?

Zoufale jsme chodili po pokoji jak lvi v kleci jatí a vymýšleli, jak se vyhnout té zkurvené večeři. Hlavu sklopenou v dlaních, hlasitě jsme hořekovali na nespravedlnost bytí. Vyhnout večeři se nám přesto nepovedlo. Celé to kolo jsme absolvovali ještě jednou. Přesto, že jsem se navzájem se slečnou Theodorou ujišťovali, jak jsme unavení, stále objednávala jako smyslů zbavená. Došlo i na chili a i tentokrát byl výraz mé tváře podroben důkladné analýze. Naštěstí nás po více než třech hodinách neskutečného přežírání opět vyklopila na hotelu. Všichni jsme se modlili, ať nás proboha nezve na snídani, protože to by byl konec. Nestalo se tak.

Jen díky tomu jsem si včera ráno mohl doma otevřít láhev piva!

Nejhorší je, že Bulhaři přijedou k nám v lednu. Už teď je mi blbě,...


Na závěr musím uznat, že veškeré pokrmy, které nám byly servírovány byly naprosto skvělé a moc dobré, jen to množství,...
KunA
   *new*
26.11.2010 08:03:15    ( 43153 )
zip: eMko" sem kua kdysi nekomu pucil a najednou sem bez Didaktiku, na tu dobu to byla strela jak cyp!
zip
   *new*
25.11.2010 15:51:41    ( 43137 )
gappak
   *new*
25.11.2010 07:50:53    ( 43129 )
Dnešní titulek v Blesku. Chjo nejčtenější deník.

U Gotta byla policie! K sousedům se vloupal ozbrojený?
zdenno
   *new*
24.11.2010 20:28:13    ( 43125 )
ze "zaostaleho" pobalti: Stát bez bankovek? Možné by to bylo. V technologicky vyspělém Estonsku

http://finweb.ihned.cz/c1-48294200-stat-bez-bankovek-mozne-by-to-bylo-v-technologicky-vyspelem-estonsku
gappak
   *new*
24.11.2010 12:37:32    ( 43120 )
co ti jeee co ti co ti co ti jeeeeeeeeeeeee
Ježíš nazarecký
   *new*
24.11.2010 07:55:29    ( 43109 )
Vánoce: T -30 dní.
zdenno
   *new*
23.11.2010 11:25:36    ( 43089 )
kut: kua tesne vedle..akorat jsem dosel z obeda..skoda zes tu nenapsal o 5 min driv..
kutac
   *new*
23.11.2010 10:56:29    ( 43088 )
2zdendasklenda> obed levsky ?
gappak
   *new*
23.11.2010 10:31:16    ( 43083 )
ne vypadne te do politky......


eeeeeeeeeeeeF Ceeeeeeeeeeeeee Beeeeeeeeeee
Willy
   *new*
23.11.2010 10:27:31    ( 43081 )
Ja dneska nemam moc cas odpovidat, ale kdyz jsem to zacal tak to teda musim uvest na pravou miru. Veta ?????? je ????ja neznamena Kosovo je Srbsko ale Kosovo patri (k) Srbsku. Ted uz je doufam vsechno jasne.
zdenno
   *new*
23.11.2010 10:12:54    ( 43080 )
dobra. ja se nebavil o tom, kdo vsechno a za jakych pohnutek "pomohl" kosovu k samostatnosti a nezastavam se utocnych a agresivnich organizaci jako nato ani zlodejskych organizaci jako je MMF a WBO..

vse co jsem chtel rict je to, ze kosovo je kosovo a komu momentalne patri nebo nepatri je vec druha, dejiny oblasti jsou divoke odjakziva a tezko rict jestli se to nekdy zmeni a komu toto uzemi bude patrit za dalsich 50 let..
gappak
   *new*
23.11.2010 10:01:08    ( 43079 )
Samostatnost kosova vidím spíš v Camp Bondsteel

Camp Bondsteel je americká vojenská základna ležící v Kosovu. Nalézá se poblíž města Uroševace a rozkládá se na ploše 360 hektarů. Na základně je vybudováno přes 300 různých staveb, obývaných více než sedmi tisíci vojáky.

Google maps
Kapis
   *new*
23.11.2010 08:32:46    ( 43069 )
Ano, podle mne taky patří Kosovo Srbsku, na jeho odtrhnutí měl taky velký podíl zločinecko-okupantský pakt NATO. Beztak jen pro to, aby měli meziskladiště pro pašování opia z Afghánistánu. Zde jsem jednoznačně na straně Srbska.

Tadytento PÁN o tom poměrně zajímavě píše.

Jinak, kdyby měl někdo zájem, vyhodil jsem takovou psí sestavu fotek:
PSI HOTEL aneb taky příběh jednoho rybníka a potoka + bonus ZABYJAK

....ano můj pokus o přístup na tento pornoweb bude zaznemenán do monitorovacího systému....
kadak
   *new*
22.11.2010 23:49:51    ( 43061 )
Zdravím všechny z bulharského Gabrova. Jsem přejezen a upit. Rakija je kurevstvo. Je dobra, je silna a neni to poznat a mota vic nez tisice ciganu v travě. Jen ta situace s divkami je tu poněkud slabší, než v Bělehradě! Ale po těch rakiích se mi líbí i můj šéf. Je to tu fajne jak cyp!

Jo a Kosovo je Srbsko!!! A je a je a je!
zdenno
   *new*
22.11.2010 13:54:02    ( 43048 )
willy: odpoved v politice
Willy
   *new*
22.11.2010 13:02:32    ( 43047 )
eh sorry ja se chtel hadat v politice
gappak
   *new*
22.11.2010 13:00:33    ( 43046 )
hosi nehadejte se
February 2023
PoUtStCtPaSoNe
30310102030405
06070809101112
13141516171819
20212223242526
27280102030405