Dneska jsme byli na obědě s jedněmi dvěma kolegy z jedné spřátelené firmy, kout pikle a železo, dokud je hned po jednání ve ?Světlikově? žhavé. Chlapci jsou z Veselí na Moravě, městečka plného vína a cimbálů. Jeden z těch dvou chlapů taky hraje po večerech ?s kapelů?. Je to člověk naprosto bezprostřední, a celoživotně šťastný. Nic ho nevykolejí, ani když přijede na jednání o dvě hodiny později a v jednací místnosti na něj čeká deset totálně nasupených top-manažerů. To ?vstůpí? do mííístnosti a povííídááá: ?Tož, to je chlapci nepříííjemné, celů cestu jedu za kamióóónem a neche sa dát sviňa předjet!? A hned dává k dobru historku, jak s ?celů kapelů jezdíja od hospody k hospodě, tam hrajů, tam hrajů až sů celí opití a pak je musííím všecky rozvést domů? ?A vy si nedáte?? Zní otázka z pléna. ?Ale to víííte že si dám, ale šak každééého nechytnůůů!? zní železná logika jihomoravského muzikanta v odpovědi.
Druhý chlap je šíbr a trochu vyčuránek, celkem vážný a jinak nepříjemný chlap. Má ovšem jednu speciální vlastnost, kterou jsem měl moc rád na jednom doktorandovi na VŠB, který nás měl občas na záskok z mechaniky. Pedagog to byl už tehdy výborný, technik vynikající a mechanik ? výpočtář excelentní, ale to nám bylo úplně jedno. Všichni ze skupiny svorně čekali, až se doktorand během počítání na tabuli celý, od hlavy až k patě zasere křídou. Začal pomalu, nejprve ruce, zpocené dlaně, rukávy mikiny, následovaly kalhoty kolem kapes, zadní kapsy kalhot, levé koleno, jak se u tabule v předklonu opíral. Čelo si zmazal při snaze utřít si pot a nakonec si křídu nacpal do vlasů, když si je ležérně opakovaně prohrábnul. V konečném důsledku výpočtu prohnutí ocelového nosníku na dvou podporách před námi stál křídový sněhulák, což nás vždy těšilo o něco více, než správně spočítaný příklad. Podobnou speciální vlastnost jako doktorand na VŠB má i druhý chlap z Veselí. Ten se naprosto pokaždé zasere na obličeji od: jabka, zmrzliny, polévky, omáčky, bradu si polepí paštikou a dnes mu po smrkání mezi horním rtem a nosem zůstal viset speciální chuchvalec z látkového kapesníku. Když dýchal, chuchvalec mu částečně vletěl do jedné z dírek, při výdechu sice vyletěl, ale na jedné nitce, přilepené hluboko v nose stále visel. Představte si, že se tím chlapem máte vážně bavit o zakázce. On se při tom tváří, jako mistr světa. Na bradě má přilepený kousíček mrkve ze svíčkové omáčky a střídavě vdechuje a vydechuje chuchvalec nití. To je vážně na posrání,...
Druhý chlap je šíbr a trochu vyčuránek, celkem vážný a jinak nepříjemný chlap. Má ovšem jednu speciální vlastnost, kterou jsem měl moc rád na jednom doktorandovi na VŠB, který nás měl občas na záskok z mechaniky. Pedagog to byl už tehdy výborný, technik vynikající a mechanik ? výpočtář excelentní, ale to nám bylo úplně jedno. Všichni ze skupiny svorně čekali, až se doktorand během počítání na tabuli celý, od hlavy až k patě zasere křídou. Začal pomalu, nejprve ruce, zpocené dlaně, rukávy mikiny, následovaly kalhoty kolem kapes, zadní kapsy kalhot, levé koleno, jak se u tabule v předklonu opíral. Čelo si zmazal při snaze utřít si pot a nakonec si křídu nacpal do vlasů, když si je ležérně opakovaně prohrábnul. V konečném důsledku výpočtu prohnutí ocelového nosníku na dvou podporách před námi stál křídový sněhulák, což nás vždy těšilo o něco více, než správně spočítaný příklad. Podobnou speciální vlastnost jako doktorand na VŠB má i druhý chlap z Veselí. Ten se naprosto pokaždé zasere na obličeji od: jabka, zmrzliny, polévky, omáčky, bradu si polepí paštikou a dnes mu po smrkání mezi horním rtem a nosem zůstal viset speciální chuchvalec z látkového kapesníku. Když dýchal, chuchvalec mu částečně vletěl do jedné z dírek, při výdechu sice vyletěl, ale na jedné nitce, přilepené hluboko v nose stále visel. Představte si, že se tím chlapem máte vážně bavit o zakázce. On se při tom tváří, jako mistr světa. Na bradě má přilepený kousíček mrkve ze svíčkové omáčky a střídavě vdechuje a vydechuje chuchvalec nití. To je vážně na posrání,...