apm
*new*
09.09.2004 10:54:05 ( 883 )
Díky, tak nějak jsem si to myslel, že to je a bude. Nešlo mi ani o třeba sevřenou prdel a tak, ale o to, co za tím Bububu vězí v hlavách autora/-ů. Ten přistup k věci.
Napsal jsem si to od žaludku na Agoře/Coporuce - tedy to, nad čím kroutím hlavou.
Mne fascinuje ona anonymita - a současně jaksi internetem generovaná intimita.
Ve Werichově Fimfáru se hrdina stejnojmenné povídky svěřuje čertovi, vodníkovi: Chce se pověsit v lese na větev, utopit se v rybníku.
Čert a vodník mu to rozmlouvají, ale až poté, co se jim hrdina svěřil. Čtenář si vzpomněl, jakou práci mu dalo pochopit ono slůvku Svěřit se.
Dnes, o hodně starší, se ve vzpomínce podivuje, jak by asi příběh kováře dopadl (dopadl celkem fajn), svěřil-li by se býval protagonista o problémech svých obyčejných vztahů (stará zahýbá s lokajem) ne čertovi, hastrmanovi, ale vrbě.
Dnes, napadlo pak čtenáře, že by mohl být takovou dutou vrbou – internet. Dutý internet. A je asi.
Ale orgány miluje. Na sem a tex!